Náš vztah začal úplně nádherně. Znali jsme se už delší dobu, protože pocházíme oba ze stejné vesnice. Tak že nebyl problém s naším seznámením. Ze začátku jsme měli na sebe hodně času, podnikali jsme různé výlety. Chodili jsem do společnosti a čím dál více se poznávali.
Tato krásná chvíle, ale trvala jen krátkou dobu.
A to je po dobu partnerovi dovolené, pak to co začalo jsem nechápala a jen nevěřícně koukala. Ano, věděla jsem že partner podniká. Ale nevěděla jsem, že je to celodenní záležitost a i bohužel víkendová. Tak že když jsem přes týden viděla partnera pár hodin. Těšila jsem se na víkend, kdy budeme jen a jen spolu. Ale …………………..nebyli. Neustále zvonil telefon, že někdo něco potřebuje.

Kamarádka mi odpověděla: „ Buď ráda, že máš takového chlapa jakého máš. Co jábych za to dala. Ten můj je od rána v práci, od odpoledne v hospodě a večer spí. No řekni, co já pak z toho chlapa mám."
Ano, měla pravdu. Mohu být ráda, za to co mám……….ale.
To ale je tu pořád.
Jsme už spolu 7 let a zatím je to malá změna k lepšímu. Práce je sice pořád hodně……….ale volno už je také.
Teď by chtěl partner rodinu a já nevím. Mám si ho vzít a mít s ním dítě?
Třeba ho to změní a bude chtít být více s rodinou. A nebo také ne a já na vše budu sama.
Tak co teď???
Achiata - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz