Jak se liší letní nachlazení od nachlazení sezónního?
Nachlazení je obecný pojem, kterým rozumíme zánětlivé onemocnění horních či dolních dýchacích cest v různém rozsahu. Letní nachlazení se výrazněji neliší od klasického sezónního – nejčastěji se tedy jedná o virový zánět sliznic horních cest dýchacích.
Na rozdíl od sezónního nachlazení nedochází však v letních měsících k rozsáhlejším epidemiím a také škála virů způsobujících tyto obtíže je poněkud odlišná (málokdy se jedná o virus chřipky), to však nemá zásadní vliv na průběh onemocnění či jeho léčbu.
Klasické projevy nachlazení jistě všichni známe – rýma, kašel, bolesti v krku, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kloubů, svalů, častěji může být v letních měsících provázeno zánětem spojivek.
Tomu odpovídá i léčba – nejdůležitější je klidový režim bez fyzické či psychické zátěže a vydatný pitný režim – pravidelně rozložený do celého dne. Teplotu srážíme pomocí běžně dostupných léků, pokud překročí 38° C či při výraznějších bolestech.
Při bolestech v krku můžeme použít kloktadla s dezinfekčním a analgetickým účinkem, při kašli můžeme pomocí léků též usnadnit odkašlávání a rozpouštění hlenu z dýchacích cest. To znamená, že onemocnění je třeba především „vyležet“ a v případě klasického průběhu u jinak zdravého člověka nemá smysl v prvních dnech navštěvovat lékaře.
Na co si dát při nachlazení pozor?
Výše zmíněné platí pro klasické virózy. Jinak je tomu například u angíny, která nás může také potkat kdykoliv během roku a kterou často provázejí vyšší horečky, silná bolest v krku a obtížné polykání kvůli zduřelým krčním mandlím. Ta je naopak nejčastěji bakteriálního původu, a proto léčba musí být antibiotická. Je tedy potřeba navštívit praktického lékaře.
Po přechození angíny bez antibiotické léčby hrozí následné postižení kloubů, ledvin či srdce. I běžná viróza může být, zvláště při nedodržení léčebného režimu, komplikována následným bakteriálním zánětem podrážděné sliznice.
„Chřipkovými“ příznaky může začínat i řada vážnějších onemocnění. Při delším trvání vysokých horeček, provázených například křečemi, krutými bolestmi hlavy, tuhnutím šíje či jinými nestandardními příznaky je potřeba ihned vyhledat lékaře.
Zvláště v létě musíme myslet i na onemocnění jako jsou Lymeská borelióza či klíšťová meningoencefalitida. Odlišit je třeba také projevy způsobené alergií nebo astmatem, které se můžou objevit v jakémkoliv věku a imitovat příznaky virózy (rýma, kašel, zánět spojivek).
Prevence nachlazení
Ke zvýšené vnímavosti k infekcím vede například prudké střídání teplot, dehydratace, fyzické či psychické vyčerpání. Z toho vyplývají i preventivní opatření. Negativní vliv nadměrného užívání klimatizací je již dobře znám, teplotní rozdíl klimatizovaného prostoru by neměl být větší než 5° C oproti okolnímu vzduchu a změny teplot by měly být postupné.
Též není vhodné ve velkých vedrech vypít naráz množství ledového nápoje. Základním pravidlem je dodržovat dostatečný a pravidelný pitný režim a pokud možno se vyhnout přímému kontaktu s nemocným.
Autor: MUDr. Matouš Biskup
rezident v oboru Všeobecné praktické lékařství
Centrum individuální péče při VFN
rezident v oboru Všeobecné praktické lékařství
Centrum individuální péče při VFN