Tento příběh se stal před mnoha lety mé mamince, když jí bylo šestnáct let. Tenkrát nebylo na trhu tolik kosmetiky a například řasenku jste skoro nesehnali a tak se běžně používaly krémy na boty. To prý byly řasy, že se za mamkou každý otočil. Ale běda, když kus tvrdého krému na boty spadl z řas do oka, to bylo něco.
Když mamka chodila s tátou, tak je tátova sestra pozvala na ples. Mamka se hrozně těšila a připravovala se na tento den. Také uvažovala, co na řasy, bála se riskovat s krémem na boty, protože věděla, že když by jí spadl kus do oka, tak bude mít zkažený celý večer. Na radu mé tety si koupila nalepovací řasy. Teta jí řekla, že lepidlo, které u nich je, nedrží moc dobře a dala jí lepidlo. V den plesu se mamka připravovala a také si nalepila řasy. Výsledek byl prý úchvatný a dlouhé řasy jí na plese všichni obdivovali.
Druhý den, když se mamka probudila a koukla se do zrcadla, úplně se zhrozila. Nalepené řasy byly hrozně polámané a nevypadalo to vůbec pěkně a tak se rozhodla si je sundat. Ale jak? Zjistila, že řasy nejdou sundat. Na radu dědy vyzkoušela sádlo i máslo. Nejrůznější krémy, hodiny si myla oči mýdlem. Zkoušela je sundat pod vodou, ale vše bylo marné. Řasy držely jak její vlastní. Když se víkend chýlil ke konci, tak mamka věděla, že do školy s nalepenými polámanými řasami jet prostě nemůže, a tak jí děda řekl, že si je bude muset ostříhat. Mamka se zhrozila a opět vyzkoušela vše možné, čím by řasy mohla sundat. Nakonec to dopadlo tak, že si řasy musela skutečně ostříhat. Hrozně se prý styděla jet do školy. Ve škole se spolužačky prý mohly potrhat smíchy. Mamka snad každý den pozorovala, jestli jí už řasy rostou. Když pozorovala, že trochu narostly, měla hroznou radost.
Řasy rostly pomalu, ale nakonec přeci jen narostly. Jen mamka dodnes neví, zda jí to lepidlo na řasy dala schválně, nebo to byla jen náhoda.
Lipsas – čtenářka
ChytráŽena.cz