Ideální situací je, když můžete své nejmenší kojit. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje plné kojení alespoň v průběhu prvních 6-ti měsíců věku dítěte, protože kojení je nejlepším způsobem výživy dítěte.
Ač je kojení nejlepší způsob výživy, maminky dříve či později s růstem kojence přestávají kojit a postupně začínají se zaváděním jednotlivých potravin dle doporučení pediatra. Některé začínají s tzv. odstavováním dříve, některé později.
Ale jak dětem zajistit při odstavování i nadále dostatek všech potřebných nutrietů pro zdravý růst a vývoj – bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů, minerálních látek a dalších? Je strava bez mléčné výživy dostatečná?
Odborníci v oblasti výživy nejmenších doporučují u nekojených pravidelně konzumovat dostatečné množství mléčné výživy. Množství závisí na věku dítěte, fyziologickém stavu a vývinu. Nekojené ději od přibližně uk. 10 měsíce by měli vypít minimálně 500 ml mléka. Jak již sami víte, klasické neupravené kravské mléko není z důvodu nevyhovujícího složení pro tak malé děti vhodné. Pokud již tedy není dítě kojeno, jsou k dispozici přípravky náhradní mléčné výživy.
Ideální je, když se složení náhradní mléčné výživy blíží svým složením co nejvíce mateřskému mléku. V současné době obsahují ty nejkvalitnější výrobky pro děti z oblastí dětské výživy 3 základní složky, které zároveň obsahuje mateřské mléko. Mezi ně patří oligosacharidy - prebiotická vláknina GOS, nenasycené mastné kyseliny DHA a ARA a nukleotidy.
Prebiotická vláknina GOS patří mezi nestravitelné látky. V posledních letech je i nedílnou součástí většiny kojenecké mléčné výživy. V mléčné výživě jsou používány rozdílné typy prebiotické vlákniny či jejich kombinace. Je to prebiotická vláknina FOS, dále GOS nebo jejich kombinace. Prebiotická vláknina GOS se vytváří přirozeně v mateřském mléku na rozdíl od prebiotické vlákniny FOS, která je rostlinného původu. Prostřednictvím mateřského mléka se GOS dostává nestrávená do tlustého střeva, kde podporuje a upravuje růst selektivní střevní mikroflory. U kojených dětí rovněž přispívá k pravidelné a měkčí konzistenci stolice.
Tuky patří mezi hlavní živiny člověka. Mezi ně patří i tzv. nenasycené mastné kyseliny dnes známé rovněž jako omega 3 a omega 6 nenasycené mastné kyseliny. I ty mají v mateřském mléce své opodstatnění, jelikož se podílí na řadě důležitých procesů v organismu. Patří mezi tzv. esenciální nenasycené mastné kyseliny – naše tělo si je neumí samo vyrobit, musí být v dostatečném množství přijímány v potravě – u nejmenších tedy např. v mateřském mléce nebo u již nekojených dětí v náhradní mléčné výživě.
Nukleotidy v mateřském mléce hrají důležitou roli ve všech biologických procesech. Jsou stavebními jednotkami DNA, která se podílí na přenosu dědičné informace a která je nezbytná pro tvorbu bílkovin. V mateřském mléce, zejména v prvních měsících, jsou nezastupitelné. Nicméně s postupem věku dítěte jejich množství postupně klesá.
Zdroj: Nutradefense.cz