Už je to pár let, co jsme se s partou kamarádů a jednou menší, ale o to více oblíbenou a vyzkoušenou cestovní kanceláří vypravili na sever Evropy. Zájezd to byl převážně turistický, takže jsme se často přesouvali z místa na místo, buď jsme spali v chatkách nebo jsme noc strávili v autobuse. Každý den nám přibývaly nové a nové zážitky a naše nohy se zakusovaly do dalších a dalších kilometrů.

Ani jsem netušila, že jeden zážitek připravím pro své spolucestovatele i já.
Ten den nás čekal větší výšlap na vrchol, z něhož byl překrásný rozhled po krajině, který opravdu stál za trochu funění a bolavé nohy. No a jak jinak, při takovém výkonu se člověk i trochu zapotí. Po návratu do nížiny jsme měli čas na menší odpočinek a přípravu na noční přesun do dalšího místa. Suché a dokonce i ještě čisté oblečení na převlečení jsme měli připravené již v autobuse.

V autobuse pár lidí bylo, ale každý se zabýval sám sebou, někdo už jen odpočíval, jiný se občerstvoval a další už rovnou spal… Připravila jsem si věci na převlečení a začala jsem. Ovšem po chvíli jsem zpozorněla a snažila se rozluštit signály od své kamarádky, která seděla v zadní části autobusu. Kamarádka se chvíli tvářila překvapeně a něco mi naznačovala, po chvíli se ale její výraz změnil v trochu obdivný a pochvalný a naznačovala mi, že jsem dobrá. Trochu jsem nechápala.

Překvapily mě ale i pohledy několika dalších osob v autobuse, které směřovaly také ke mně. To už jsem zpozorněla více.
A pak mi to došlo!

Ráno mi bylo těžko, předcházející večer jsme se totiž do postele dostali pozdě, v noci jsem špatně spala a tak jsem si nevzala spodní prádlo – tedy pro upřesnění – chyběla mi jen podprsenka! V tuto chvíli si toho všimli snad všichni ostatní rychleji než já!

Mně poté nezbývalo, než se začít smát a trochu rychleji dokončit převlékání. Ale abych řekla pravdu, měla jsem i dojem, že jsem trochu vylepšila pokleslou a unavenou náladu v autobuse.