Některé léky mohou vyvolat zvětšení uzlin

Když začnou otékat uzliny, jsou hmatatelné. Mnoho z nás v tu chvíli možná zpozorní a bude si klást otázku: je to rakovina? Adenopatie – zvětšování lymfatických žláz – je však většinou velmi časté a nezhoubné onemocnění.

Uzliny jako varovný alarm

Uzliny jsou jedním z míst těla, kde dochází k imunitním reakcím. Tyto reakce jsou svým způsobem skutečnými „bitvami“ na obranu našeho organismu. Největšími bojovníky jsou bílé krvinky a protilátky produkované některými z nich. Ti všichni se snaží zlikvidovat vnější útočníky – viry a bakterie.


Oteklé uzliny bývají známkou pohotovostního stavu organismu, a to nejčastěji v následujících případech:
- porucha imunitního systému;
- přecitlivělost na některé léky;
- nádory v krvi nebo metastázy jiných typů nádorů (zhruba však jen v jednom případě ze sta).

Proč se zvětšují?

Otékání uzlin může být symptomem různých nemocí:

·   Virové infekce dýchacích cest
Nejznámější a nejběžnější je z této skupiny obyčejná rýma. Ovšem patří sem i další infekční onemocnění, ať už způsobená viry, bakteriemi nebo parazity (například příušnice, spalničky, zánět středního ucha, mononukleóza, infekce v důsledku poranění a řada dalších).

Se zvětšenými uzlinami se také setkáme u tuberkulózy, syfilidy, toxoplazmózy (parazity se na člověka přenášejí buď z kontaminovaných exkrementů zvířat, anebo konzumací nedovařeného masa či zeleniny). Výjimkou není ani nákaza z nemocných kočičích drápů, kdy stačí obyčejné malé škrábnutí a dojde ke zvětšení uzlin v podpaždí.
 
·   Poruchy imunitního systému
Pod tuto kategorii spadá například lupus (multiorgánové autoimunitní onemocnění pojivové tkáně), artritida (zánět kloubů), revma a další.

·   Přecitlivělost na léky
Mezi preparáty, které nejčastěji vyvolávají alergické reakce, patří fenytoin (lék proti epilepsii), některá antibiotika, některé léky proti vysokému krevnímu tlaku nebo chemoprofylaxe malárie (léky v rámci prevence malárie).
 
·   Některé nádory
Jak už bylo řečeno, jde spíš o vzácnější případy.Většinou jsou to nádory lymfatického systému (případně některých orgánů, které pak metastázují do uzlin.
 

Kdy k lékaři?

Pokud je otok způsoben infekcí (například rýmou), vše se obvykle vrátí samo do normálu, jakmile nemoc odezní. Ovšem jestliže zvětšení přetrvává i po vyléčení, měli bychom trochu zpozornět. Je však nutno hned dodat, že není důvod k panice – většinou se nejedná o nic vážného. Nicméně je lepší vyhledat lékaře, především tehdy, když:

- uzliny zůstávají oteklé ještě několik týdnů po uzdravení a spíš mají tendenci se zvětšovat;
- okolí uzlin je červené a horké;
- uzlina je na pohmat tvrdá, nepravidelná a nepohyblivá;
- objeví se navíc ještě některý z těchto příznaků: horečka, pocení, ubývání na váze, bolesti kloubů nebo zarudnutí kůže;
- uzlina u dětí přesáhne průměr jednoho centimetru.


Lékař by měl poznat, zda příznaky jsou zcela normální a samy odejdou, anebo zda je potřeba provést podrobnější vyšetření. To, jaký bude postup, se většinou určuje na základě několika faktorů – věk pacienta, na jaké části těla jsou uzliny zvěšené, jak dlouho již příznaky trvají apod.


Vzhledem k tomu, že příčin tedy může být hned několik, pacient musí projít komplexním vyšetřením, při kterém se lékař obvykle ptá na následují otázky:

- Které uzliny jsou zvětšené?
- Vzrůstá, nebo klesá  počet oteklých uzlin?
- Jak dlouho zvětšování probíhalo?
- Jsou bolavé, nebo ne?
- Přišel pacient do kontaktu s nemocnými zvířaty nebo jej bodl hmyz?
- Prodělal pacient v poslední době zánětlivé onemocnění?
- Navštívil pacient rizikové oblasti, kde hrozí nákaza chorobami, které tyto příznaky vyvolávají (například tuberkulóza)?
- Trpí pacient sexuálně přenosnými infekcemi, případně objevily se příznaky, které takovému onemocnění odpovídají (svědění v intimních partiích apod.)?
- Užívá pacient nějaké léky, které by mohly vyvolat dané symptomy?
- Objevují se ještě další příznaky?

 
Není ovšem vždycky jednoduché stanovit přesnou diagnózu. Většinou to vyžaduje trpělivost, protože na výsledky se určitou dobu čeká. Z toho důvodu vás někdy lékař může poslat domů s tím, že se teprve časem uvidí, jak se uzliny budou vyvíjet.

 

Kde uzliny jsou?

Umístění oteklých uzlin, stejně jako jejich velikost a konzistence, bývá významné pro určení diagnózy. Jestliže se potíže omezují na oblast krku, což se stává často u dětí, jedná se velmi pravděpodobně o infekci dýchacích cest, ať už virového, nebo bakteriálního původu. Sem patří například, rýma, zánět hltanu nebo zánět středního ucha. Některá infekční onemocnění (například toxoplazmóza) mohou vyvolat zvětšení krčních uzlin na dlouhou dobu.

Pokud se oteklé uzliny nacházejí pod klíční kostí, je to nejvíce podezřelé a v takovém případě bývá vyšetření hlubšího charakteru.

Třísla jsou nejtypičtějším místem zvětšených uzlin. Většinou to je v důsledku místní infekce, případně jde o reakci na infekci v dolních končetinách.

Další takovou oblastí je podpaždí. Nejčastěji je příčinou místní zánět (například následkem malého poranění ruky anebo nadměrného užívání deodorantů, kdy dojde k podráždění mazových žláz). Jen zřídka se musíme obávat metastázy nádoru prsu.

Jestliže je problém globální, jinými slovy zvětší se uzliny na více místech těla zároveň, je vždy nutné provést důkladné vyšetření, protože se může jednat o poruchu imunitního systému, vážnější infekce nebo (to však málokdy) nádoru s rozšířenými metastázemi.

 

Být informován

Po důkladném vyšetření bývá někdy lékař schopen poznat, zda se uzliny zvětšují v důsledku lehké infekce, kterou lze vyléčit během krátké doby, anebo zda hrozí vážnější onemocnění a je tedy nutné přistoupit k dalším doplňujícím vyšetřením. Někdy poslouží obyčejné krevní testy, protože mohou prokázat přítomnost infekce. Jindy – především v případě, že uzliny jsou zvětšené na více místech těla – je zase nutné provést specifičtější analýzu, například HIV testy, vyšetření na mononukleózu nebo toxoplazmózu. Je-li některá z uzlin jakýmkoli způsobem podezřelá, přistupuje se k některé z tzv. zobrazovacích metod, jimiž lze prozkoumat hrudní nebo břišní oblast. Pokud ani po těchto vyšetřeních není možné stanovit přesnou diagnózu, často lékař předepíše sonografii, která vyhodnotí strukturu oteklých uzlin, případně i biopsii, díky níž lze vyloučit či potvrdit nádorové onemocnění. Někdy je nutné dát všemu čas a počkat, jak se situace bude vyvíjet. Mezitím pacient může brát léky proti zánětům nebo antibiotika, jestliže má lékař podezření na bakteriální infekci (například je-li zvětšení uzlin doprovázeno horečkou).
 

Biopsie – kdy a jak?

Rozhodnutí, zda provést či neprovést biopsii, přísluší lékaři, který nejprve vyhodnotí příznaky u pacienta, prostuduje jeho zdravotní dokumentaci, zjistí umístění uzlin, vypočítá dobu od první zvětšené uzliny, případně provede další doplňující vyšetření, a teprve na základě získaných informací určí vhodnost či nevhodnost bioptického vyšetření. Pokud máte takovým vyšetřením projít, nejspíš vás napadnou následující otázky, na které se pokusíme co nejstručněji, a přitom výstižně odpovědět:

Jak se biopsie provádí? Při biopsii se odbírá malý vzorek tkáně z uzliny. Je více způsobů, jak tkáň odebrat. Rychlou, bezpečnou a bezpochyby nejčastější metodou je takzvaná jehlová biopsie, kdy jehla pronikne skrz kůži až k uzlině. Někdy se preferuje takzvaná otevřená biopsie, která spočívá v tom, že po lokálním či celkovém umrtvení se rozřízne kůže a je odebrána buď celá uzlina, anebo její část.

K čemu vyšetření slouží? Prostřednictvím biopsie lze určit přítomnost rakovinných nebo infekčních buněk.

Jaká jsou rizika? Celý proces je zcela bezpečný a obecně s sebou nepřináší žádné pooperační komplikace, někdy jen pacient může nějakou dobu cítit lokální bolest v místě zákroku, ta však lze tlumit pomocí běžných analgetik.Vzácně dochází k infekcím či krvácení.

 

Hlavně optimismus

Je přirozené, že zvětšená uzlina mnohdy vyvolá znepokojení. Především pokud chybí jasný indikátor toho,  že jde pouze o nějaké běžné onemocnění. Nicméně většinou skutečně není čeho se obávat, stačí jen najít čas a vyhledat lékaře, a pak už jen vyčkat na diagnózu – i když to může trvat delší dobu.