Mateřské mléko pokrývá všechny nároky na výživu a energetickou potřebu rostoucího organismu dítěte přibližně do 6. měsíce věku. Doba, kdy se zavádějí první nemléčné příkrmy, se liší podle toho, zda je miminko plně kojeno, nebo krmeno umělými mléčnými formulemi.

Období zavádění prvních nemléčných příkrmů

- u nekojených dětí se doporučuje s prvními příkrmy začít od ukončeného 5. měsíce
- u plně kojených dětí se doporučuje začít s prvními příkrmy od ukončeného 6. měsíce

Mateřské mléko sice i nadále stačí krýt potřeby růstu a chrání proti většině nemocí, ale vaše dítě se už dostalo do období, kdy je vhodné začít s podáním jiné stravy. Také zažívací systém a ostatní orgány, které se na příjmu a využití stravy podílejí, jsou v této době obvykle schopny změny.

Začíná se velmi malým množstvím před poledním kojením nebo pitím. Příkrm se může dát i po kojení. Jistou možností je zapíjet podávaný příkrm průběžně, což usnadní polykání. Prvním příkrmem bývá zeleninové pyré z jednoho druhu zeleniny. Polévka je moc řídká. Proto je z praktického hlediska lepší pyré. Začínáme jedním druhem zeleniny.

Některé, zejména kojené děti, příkrm v prvních týdnech podávání odmítají. Ozbrojte se trpělivostí a nespěchejte. Jedna až dvě lžičky, které opravdu dítě spolkne, jsou úspěchem. Pak ho nakojíte, nebo dokrmíte umělým mlékem. Některé děti potřebují k přijetí nové chuti i více než 10-20 pokusů.

V zavádění příkrmů lékaři doporučují zachovávat následující zásady:

- příkrm zkoušíme podávat ve velmi malém množství, nejlépe před poledním kojením
- podáváme jej zásadně lžičkou
- konzistenci volíme podle toho, zda již má dítě alespoň pár prvních zoubků  (dáváme přednost   rozmačkání před mixováním )
- začínáme zpravidla se sladkou nealergizující zeleninou, jako je mrkev, brambor, květák
- příkrm připravujeme na začátku pouze z jednoho druhu zeleniny
- pokrm dítěti nenutíme, spokojíme se s jednou až dvěma lžičkami snědeného příkrmu
- další druh zeleniny přidejte až za několik dní, aby si trávicí systém zvykl na nový druh
- po několika týdnech můžeme přidat i kousek libového masa
- jakmile si dítě na příkrm zvykne, můžeme celé polední kojení nahradit příkrmem.

Jídlo nesolíme, nekořeníme, nepřislazujeme (s výjimkou nepatrného oslazení některých obilných kaší hroznovým cukrem). Slaná jídla kladou velké nároky na ledviny kojence, jejichž funkce teprve dozrává. Ani ovocné příkrmy není vhodné oslazovat. Ovoce obsahuje ovocný cukr a přidání řepného (nebo třtinového) cukru, který používáme v kuchyni, je nadbytečným zdrojem energie a organismus dítěte zatěžuje. Mimo jiné také zvyšuje kazivost zubů. Dítě si na sladkou chuť rychle zvykne a neslazené pokrmy pak odmítá.

Ovocné džusy podáváme v malém množství, spíše ke zpestření jídelníčku v dávce kolem 120-150 ml denně.
Mezi 10.-12. měsícem se strava dítěte postupně začíná blížit stravě batolecí. Od roku věku se zapojuje do stolování v rodinném kruhu. Znovu je dobré zdůraznit, že kravské mléko a mléčné výrobky, vyjma jogurtu může dítě bez problému konzumovat až po 12. měsíci.

Zelenina

Vhodné druhy zeleniny, obvykle nevyvolávající alergickou reakci:
mrkev, brambor, květák, brokolice, špenát, dýně, zelený hrášek, petržel, kedluben, cuketa, fenykl, pórek, červená řepa, kapusta, patison, zelí.

U následujících druhů zeleniny postupujte opatrně, děti se sklonem k alergiím na ni nemusí dobře reagovat:
rajčata, celer, paprika, okurky, křen, ředkvičky.

Ovoce

Vhodné druhy ovoce, obvykle nevyvolávající alergickou reakci:
jablko, hruška, banán, meruňka, třešně, hroznové víno, borůvka, avokádo, švestka.

Nevhodné pro děti se sklonem k alergiím jsou:
pomeranč, citrón, mandarinka, broskev, rybíz, angrešt, maliny, jahody, ananas, kiwi.

Naprosto nevhodné jsou pro děti sladkosti a uzeniny. V prvním roce života nepodávejte ořechy, sladkovodní ani mořské ryby, med, sóju, pozor také na koření.