Není hypertenze jako hypertenze

Vysoký krevní tlak je strašákem moderní doby, patří mezi tzv. civilizační choroby. Pod pojmem krevní tlak se rozumí síla, kterou působí krev na stěny cév, v nichž koluje. Možná už jste četli spoustu článků o tom, jak hypertenze tedy zvýšený krevní tlak vzniká, jestli patříte do rizikové skupiny nebo jak se jí bránit. Věděli jste však, že existuje více druhů vysokého krevního tlaku? Vedle tepenného označovaného také jako arteriální, pro který se používá prostý název bez bližší specifikace, existuje také krevní tlak žilní. V případě jeho zvýšení hovoříme o tzv. žilní hypertenzi.

Tepenná hypertenze

Tepny jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Rozlišujeme tzv. systolický (horní hodnota) a diastolický (spodní hodnota) tepenný krevní tlak. Optimální hodnota tlaku krve v nich je 120-130/70-85 mmHg. Za hypertenzi označujeme stav, kdy je toto číslo na delší dobu či opakovaně zvýšeno nad hodnotu 140/90 mmHg. Jeho příčiny nejsou zatím přesně známy. Mezi faktory, které ho ovlivňují, patří obezita, nadměrné solení, stres, genetické předpoklady, kouření, nedostatek pohybu a nadměrná konzumace alkoholu. „Vysoký krevní tlak v tepnách nebolí ani nemá žádné specifické příznaky, přesto způsobuje poškození nejen tepen, ale i životně důležitých orgánů (např. srdce nebo mozek). Jeho pravidelné měření umožňuje včas odhalit změny v kardiovaskulárním systému a předcházet tak rizikům vzniku infarktu a dalších nemocí,“ varuje MUDr. Petra Zimolová z Fakultní nemocnice v Motole v Praze.

Nepodceňujte měření krevního tlaku: Většina pacientů si neumí správně změřit tlak
Během průzkumu trhu, studie Perleberg v Itálii a Velké Británii 2014, se ukázalo, že 1 ze 3 lidí si měří tlak nesprávně v důsledku chybné pozice standardní manžety na paži. Také se prokázalo, že správné umístění manžety je často podceňovanou chybou. Standardní manžety musí být umístěny přesně proti tepně na horní části paže, aby se snížilo riziko nepřesného měření. Domácí měření se však musí provádět podle jasných pravidel a správně, jinak výsledky mohou spíše pacienta stresovat a situaci zhoršovat. Nezbytným předpokladem je použití klinicky ověřených tlakoměrů a na výsledky měření se lze spolehnout.

Žilní hypertenze

Druhou, méně všeobecně známou variantou zvýšeného krevního tlaku, je žilní hypertenze. Nejčastěji o ní hovoříme v souvislosti s chronickým žilním onemocněním dolních končetin. Žíly jsou stejně jako tepny cévy, které však vedou krev opačně – tzn. z periferie těla zpět do srdce. Zvýšení tlaku v nich vzniká porušením cesty pro návrat krve zpět k srdci, během které musí žíly bojovat s gravitací. Zdravé žíly jsou proto vybaveny chlopněmi, které zabraňují zpětnému toku krve. Nezdravé žíly to však nedokáží. Z tohoto důvodu pak hluboké žíly propouští více krve do žil povrchových, které mají odvádět pouze 10 % krve. Jejich přetížením následně vzniká žilní hypertenze. Ta bývá spojená  s klinickými problémy, jako jsou otoky a bolesti nohou, křečové žíly nebo dokonce bércové vředy.

Pomohou venofarmaka

Mezi zásadní opatření, kterými lze proti vysokému krevnímu tlaku v žilách bojovat, patří  venoaktivní léky tzv. venofarmaka. „Role venofarmak, která vám může předepsat i praktický ošetřující lékař, je během léčby velmi důležitá, neboť zmírněním žilní hypertenze podporují žilní oběh, zlepšují průtok krve žilami a především zasahují již na úplném počátku kaskády změn žilní stěny,“ vysvětluje MUDr. Petra Zimolová. Ne všechna venofarmaka však mají prokázaný účinek na úpravu funkce žil, proto se vždy poraďte s ošetřujícím lékařem.