Nepovedený oběd

Kráčela jsem na zastávku autobusu, když se najednou proti mně zjevila známa tvář – bývalá spolužačka. Jelikož jsme se dlouho neviděly, rozhodly jsme se, že si půjdeme někde sednout. Nablízku byla restaurace, dohodly jsme se, že si objednáme kromě kávy i jídlo.

Obsluha byla rychlá, přívětivá, jídelní lístky jsme měly na stole hned. Z kuchyně se šířila příjemná vůně, zatím všechno pozitivní.
 I když jsem  si nikdy neoblíbila masa z broskví a s podobnými přílohami, riskla jsem to a objednala si paellu. Kamarádka se rozhodla pro bezmasou verzi. Přesněji: zelenino-houbovou paellu a k ní dušené fazolové lusky na másle. Nebýt mého risku ani nepobaví.

Když nám servírka přinesla na stůl jídlo, už na první pohled nemělo s paellou žádné spojení. Ochutnávka to jen potvrdila. Uvařená rýže zkreslená s mraženou trojkombinací klasické kořenové zeleniny s hráškem a rozmrazenými mořskými potvorami.

Kamarádka měla jídlo decentně roztroušené na okrajích talíře, jako když kuchař před výdejem jídla na rajón ještě ubrouskem přetře okraj talíře. Na  boku paelly doslova capnuté zelené fazolky.
Jelikož jsme zákazníci, kteří si nenechají jen tak něco donést a spokojit se s frázemi „děkuji, chutnalo mi“, na otázku číšnice, zda je vše v pořádku, jsme odpověděly: toto není paella.

Číšnice odešla a za chvíli se otevřely lítačky u kuchyně, vyšel z nich kuchař a mířil si to rovnou k nám. Přisedl si a rázně spustil: servírka mi říkala, že jste si stěžovaly, že to není paella! Už to, že si k nám přisedl, bylo zarážející. Kde jste to jedly, když porovnáváte? Zněla jeho otázka.

Vzít již připravenou rýži, přidat k ní narychlo povařenou mraženou zeleninu a houby, nepoužít žádné koření, to ani náhodou nelze nazvat paellou. Fazolky zvenku tvrdé, uvnitř bláto, to vše bez chuti – odpověděly jsme.
A tak příjemný dojem z obsluhy nám pokazil nepříjemný oběd.  Takže do té restaurace už více nepůjdeme.