Veterináři nikoho netopýry nestraší! Není důvod, ohrožení člověka je u nás spíše hypotetické. Počtvrté a zatím naposledy byla u nás zjištěna vzteklina u netopýrů v roce 2005. Bylo to na Jižní Moravě, na Vyškovsku, a nakaženým byl náš nejmenší druh – netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Vyskytuje se hojně po celé Evropě. (Poprvé byl nemocný netopýr zjištěn v roce 1994 u Uherského Hradiště, dva pak v roce 1999 v Brně).

 

Virus netopýří vztekliny má své specifické vlastnosti a na jiné obratlovce se přenáší jen příležitostně, nicméně může představovat riziko i pro člověka. V Evropě zemřeli na netopýří vzteklinu za posledních 30 let 4 lidé – 1977 na Ukrajině patnáctiletá dívka kousnutá do prstu, 1985 v Rusku jedenáctiletá dívka kousnutá do rtu, 1985 švýcarský zoolog a 2002 skotský ochranář netopýrů, oba po četných kontaktech a pokousání netopýry.

Celkem bylo za posledních 30 let v Evropě zaznamenáno téměř 800 případů vztekliny netopýrů. Nejvyšší výskyt je trvale při severním pobřeží kontinentu, v Dánsku (přes 200 případů), Holandsku (přes 200), Německu (téměř 200) a Polsku (přes 50). V ostatních zemích jsou výskyty spíše ojedinělé. Celkem se vzteklina netopýrů vyskytla ve 13 evropských státech. Nejčastěji postiženým druhem je netopýr večerní (Eptesicus serotinus), ale vzteklina byla již zjištěna u netopýra pobřežního, hvízdavého i parkového.

Každopádně je třeba si uvědomit, že potkat v přírodě jakékoli divoce žijící zvíře, které není plaché, je podezřelé. Ztrátu plachosti může způsobit celá řada nemocí, například tularémie, ale i zmíněná vzteklina.

Česká republika byla uznána Mezinárodním úřadem pro nákazy za zemi vztekliny prostou; už od roku 2002 nebyla zaznamenána u nás vzteklina u lišek ani u jiných obratlovců. Výjimkou je vzteklý netopýr z roku 2005, (byl diagnostikován v pátek třináctého května 2005 na Vyškovsku) Přestože jde u netopýrů o poněkud odlišnější typ vztekliny, může být člověku nebezpečná.

Lidé by si měli dát vždy pozor na jakékoli podezřelé chování netopýrů a měli by se vyvarovat jakéhokoli kontaktu s nemocnými, poraněnými a neschopnými letu či mrtvými. Soukromí veterinární lékaři i pracovníci státního veterinárního dozoru na krajských veterinárních správách, či jejich inspektorátech dobře vědí, že takováto zvířata je nutné podrobit vyšetření na vzteklinu. Jim, popřípadě policii také nálezce má zvíře oznámit.

K přenosu nákazy dochází zpravidla kousnutím. Kousnutí netopýrem může být tak malé, že se ranka někdy ani nenajde. Je třeba si uvědomit, že netopýr loví hmyz a člověka prostě normálně nekouše! Nicméně v případě podezření, nebo poranění je potřeba každý případ konzultovat s lékařem. Případnému propuknutí nemoci spolehlivě zabrání včasné očkování. Je-li k dispozici podezřelé zvíře, či i ten netopýr, musí se vyšetřit. Při výskytu netopýrů v domech a bytech není netřeba se obávat, pokud nedojde k přímému kontaktu. Když netopýři vylétnou, je dobré utěsnit vletové štěrbiny a otvory a tak zabránit jejich příští návštěvě. Určitě si najdou lepší místa ke spánku.

Lidé kteří se profesně netopýry zabývají, tj. zoologové, ochranáři, nebo se pohybují v jejich blízkosti jako např. jeskyňáři, turisté či trampové, by se měli chránit preventivním očkováním proti vzteklině, zejména když se hodlají pohybovat v rizikových oblastech.

Ovšem s reálným rizikem onemocnění vzteklinou se lidé mohou setkat při cestách do zahraničí, zejména do exotických zemí, například Jižní Ameriky, Asie, ale i Egypta, Tuniska a ostatních zemí severní Afriky a Blízkého východu a zemí bývalého SSSR. Zde je nanejvýš nutné upozornit na maximální obezřetnost při kontaktu s volně pobíhajícími psy, kočkami, ale třeba i opicemi. Nejlépe je se tomuto kontaktu úplně vyhnout a před odjezdem se podrobit preventivní vakcinaci.

O vzteklině „klasické“ lze říci, že u nás se nadále povinně vakcinují psi proti vzteklině. Je to i podmínkou pro vydání pasu pro zvíře při cestování po EU. Naše republika je již od roku 2004 uznána OIE (Mezinárodním úřadem pro nákazy zvířat se sídlem v Paříži) za zemi prostou vztekliny (poslední výskyt u 2 lišek na Trutnovsku v roce 2002). Od roku 1989 u nás probíhala plošná vakcinace lišek a jelikož žádné nemocné zvíře u nás již zjištěno nebylo, letos na podzim tato vakcinace ve vybraných oblastech uskuteční naposledy.

Zdroj: SOS

Mangovka
ChytráŽena.cz