Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.11. 2024
Dnes má svátek René
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Noční cesta domů

1. 01. 2011 | Vaše příběhy

Marcela pracuje v jedné firmě na směny. Marcela je samoživitelka, má skoro dospělého syna, který ještě studuje a v práci musela často dělat přesčasy. Pracovala na směny denní a odpolední. Když měla odpolední, končila v jedenáct hodin.

Firma, ve které pracuje, se nachází v malé vesnici a Marcela bydlí zhruba dva kilometry od ní. Domů chodila vždy pěšky po odlehlé polní cestě, hlavně proto, aby ušetřila za autobus, a také proto, že po odpolední jí již žádný autobus nejezdil.

Jednou, když šla z odpolední a blížila se k polní cestě, už z dálky viděla na cestě auto. V tu chvíli jí zamrazilo a nevěděla, co má dělat, vrátit se a jít po silnici? Najít si nějakou okliku? Byla hrozně unavená a už jí to ani pořádně nemyslelo, a tak se rozhodla projít okolo auta. Věděla, že hrozně moc riskuje, ale z nepochopitelných důvodů se vydala polní cestou. Když se blížila k autu, rozsvítila se světla a z auta vystoupil muž. Marcela zůstala stát a čekala, co se bude dít, strachy skoro nedýchala.

Muž se jí začal ptát, co tam proboha takhle pozdě večer a sama dělá, že se jí tam může něco stát a že ji odveze domů. Marcela odmítla, měla strach a tak řekla, že to dojde. Ten neznámý muž se začal omlouvat, že ji určitě hodně vylekal a říkal jí, že je policista a že hledají nějakého muže, který se někde tady má ukrývat. Aby mu uvěřila, ukázal jí průkaz a Marcele spadl kámen ze srdce. Ještě nevěděla, zda se má nechat odvézt domů, ale nakonec souhlasila. Policista jí po cestě říkal, aby už nikdy takto sama nechodila, že se jí může něco stát, a že vůbec nechápe, že se nebojí. Samozřejmě, že se bála, ale co měla dělat, když jí žádný autobus nejezdil. Když ji dovezl před dům, tak panu policistovi poděkovala a rozloučili se.

Když mi to Marcela vyprávěla, úplně mne mrazilo v zádech. Marcela se tímto poučila a v práci poprosila, zda by na odpolední mohla chodit dříve, aby mohla dřív odcházet z práce a stihla tak poslední autobus. Nejdřív jí to nechtěli dovolit, ale když řekla, co se stalo, a že se bojí, nakonec jí to dovolili. Až ten den si Marcela uvědomila, jak moc riskovala, a že měla štěstí, že se za celou dobu nic nestalo, a vlastně byla tomu muži vděčná, protože právě kvůli němu se odhodlala s tím něco dělat, a od té doby jezdí jen autobusem.

 

Lipsas - čtenářka

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
taky mraziloSmajlíkSmajlíkale šéfa máš skvělýhoSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
hezké čtení i když mě chvilku mrazilo
Obrázek uživatelky
profil
Souhlasím s PalkouSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Je to pravda, hlavně že měl zaměstnavatel pochopení, to se dneska už stává málokdy. Většinou na prosbu slyšíte odpověď: "nikdo vás tu nedrží, na pracáku jich čekají zástupy."
Obrázek uživatelky
profil
za příběh se šťastným koncemSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles