Prevence jako základ zdraví a dlouhověkosti není ničím novým. V některých oblastech dodržujeme zásady prevence, aniž bychom si to uvědomovali. Například sportovci se před tréninkem nebo zápasem rozcvičují, aby snížili riziko zranění; všichni se v zimě teple oblékáme, abychom se vyhnuli nachlazení, a čistíme si zuby, aby byly návštěvy u zubního lékaře pokud možno jen „prevencí“.

Pokud se ale máme chránit před tím, co může přijít za dvacet nebo třicet let, naše obezřetnost se snižuje. Právě do této oblasti patří preventivní opatření zmenšující riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, které nepatří k ničemu vzácnému. Právě naopak – podle dat Světové zdravotnické organizace umírá na nemoci srdce a cév téměř polovina Evropanů (48 %).

Základní rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění jsou všeobecně známy – vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl spočívající ve špatně sestaveném jídelníčku, nedostatku pohybu a kouření, cukrovka, stres a obezita. Právě v jejich ovlivnění spočívá prevence vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Vysoký cholesterol

Zvýšená hladina celkového cholesterolu a „špatného“ LDL cholesterolu v krvi patří k významným příčinám srdečně-cévních onemocnění.
Vyšší hladina cholesterolu může být způsobena genetickou zátěží, ale často závisí také na naší životosprávě. Jedná se tedy o tzv. ovlivnitelný rizikový faktor, jehož snížení máme z velké části ve svých rukou!

Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Vysoký krevní tlak může být příčinou aterosklerózy, kterou také dále zhoršuje.
Stejně jako vysoký cholesterol i hypertenze patří k faktorům, které můžeme ovlivnit svým životním stylem. Nefarmakologická léčba hypertenze zahrnuje v případě nadváhy a obezity snížení tělesné hmotnosti, dále pak dostatečnou konzumaci ovoce a zeleniny, snížení celkového příjmu tuků, zejména nasycených, omezení příjmu soli, snížení nadměrné konzumace alkoholu, dostatečnou tělesnou aktivitu a nekouření.

Nezdravý životní styl

Riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění ovlivňuje v oblasti životního stylu hlavně celkový energetický příjem, složení a množství tuků ve stravě, pohybové aktivity a kouření.
Energetický příjem (v podobě jídla a nápojů) by měl odpovídat energetickému výdeji formou práce a pohybu. Přitom platí, že jeho výše se stanovuje nejlépe individuálně s přihlédnutím k věku, pohlaví, fyzické zátěži a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Je ale třeba zdůraznit, že důležitá je nejen energetická hodnota naší stravy, ale také její složení.
Tuky by měly tvořit 30 až 35 % denního příjmu energie.

Dalším způsobem, jak snížit riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, je dostatečná pohybová aktivita, která je významným ochranným faktorem proti ateroskleróze.

Kouření patří k nejdůležitějším, snadno ovlivnitelným faktorům aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Z hlediska srdečně-cévního systému přitom neexistuje „bezpečná“ dávka cigaret, a i jedna cigareta denně zvyšuje riziko vzniku infarktu myokardu na dvojnásobek. A nebezpečné je také pasivní kouření.

Obezita

Obezita je závažným zdravotním problémem zvyšujícím riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, který je příčinou vzniku dalších rizikových faktorů – vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu v krvi.

Srdce pro nás pracuje celý náš život a na tom, jak se o něj staráme, záleží, jakou práci pro nás bude odvádět. Dodržováním zásad zdravého životního stylu a snahou o snížení vlivu rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění proto prodlužujeme svůj aktivní život.



Autor: Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC
předseda České kardiologické společnosti