Obědy v restauraci

Manžel je živnostník a protože mnohdy pracuje celé dny, svačiny z domova mu nestačí a tak se často někde staví na oběd. Měl rád jednu restauraci, která změnila majitele a po pár zkušenostech tam už manžel nechodí. První příhoda se stala, když tam manžel šel na oběd a objednal si vepřový guláš, který má moc rád.

Guláš vypadal dobře a tak se do něj manžel s chutí pustil, a když začal žvýkat maso, zjistil, že mimo vepřového jsou v guláši i játra. Manžel nejí játra, ledvinky a vůbec žádné vnitřnosti a tak mu z toho nebylo nejlépe. Protože manžel je člověk, který nikdy nenechá nic jen tak, chtěl si nejdřív stěžovat, proč jsou ve vepřovém guláši i játra, když na lístku nebyly napsané, ale protože věděl, že někdo to tak dělá, tak mlčel. Snědl jen knedlíky s omáčkou a snažil se vybrat jen vepřové maso.

Když šel do této restaurace podruhé, objednal si nejdřív polévku. Když ji začal jíst a nabíral ji na lžíci, najednou nabral velkou masařku. I tentokrát mlčel, protože si říkal, že se to prostě stát může, i když by samozřejmě nemělo. Vypil jen limonádu a po placení odešel. Po třetí a naposledy, kdy se vydal do této restaurace, si objednal jeho oblíbenou kachnu se zelím a knedlíkem. Když si jídlo objednal, servírka se omlouvala, zda mu nebude vadit houskový knedlík, že bramborový jim už došel. To manželovi vůbec nevadilo a tak si dal houskový knedlík.

Když mu jídlo přinesli, s chutí se do něj pustil. Manžel má ve zvyku nejdřív všechny knedlíky obrátit, aby se trochu "vymáchaly" ve šťávě nebo jak on říká - socu, a tak nejdřív všechny knedlíky obrátil a když obracel poslední, zjistil, že je celý spodek od rajské omáčky. Hned mu bylo jasné, že ho před ním už někdo měl, ale samozřejmě ne s kachnou, ale s rajskou omáčkou, která byla také v nabídce. To už manžel nevydržel a při placení to řekl. Od té doby do této restaurace nešel.

Později se od různých známých, kteří měli podobné zkušenosti s touto restaurací, dozvěděl, že spoustu z nich dostalo knedlík od rajské omáčky a manželův kamarád mu vyprávěl, jak to zjistil, a tak ještě s jedním kolegou napíchali do knedlíků, které už nedojedli, párátka a pak jim známí vyprávěli, jak do této restaurace už nikdy nevkročí, že měli v knedlíku napíchaná párátka. Tuto restauraci má už naštěstí jiný majitel a to je úplně o něčem jiném. Když to manžel vyprávěl při posezení s přáteli, tak jsem se smála, ale kdybych dostala ke kachně knedlík od rajské omáčky, které už přede mnou měl někdo na talíři, jistě by mi do smíchu nebylo.