Pája a Ája

     S miminkem jsem si užívala v životě dvakrát. S tříletým odstupem  se mi narodila dvě děvčátka, Pavlínka a Anička. Je zajímavé, jak odlišná ptáčata se mohou vyklubat v jednom hnízdě. Nemyslím tím napohled, ale povahově. Jediné, co bylo naprosto stejné, že obě holčičky dvě začaly v roce a půl hovořit v celých větách a jak říká tatínek, už nikdy nepřestaly.

     Pavlínka byla spokojené usměvavé miminko, které si po obědě na dvě tři hodinky zdřímlo a málokdy vydrželo vzhůru až do Večerníčka. Spala krásně celou noc. Nechápala jsem nářky jiných maminek, a všechno jsem zvládala „levou zadní“. Včetně studia a koníčků.

     Anička nespala prakticky nikdy.   Když jsme ji položili do postýlky, řvala jako tygr a nevšímat si jí nepomohlo. Vždycky vydržela déle než já.  Tak jsem ji  ukonejšila v náručí,  a když už  to vypadalo, že spinká , tak jsem ji opatrně odnesla k postýlce, milimetr po milimetru položila, otočila se ,  jeden krok jak myška, druhý krok … a řev. Takhle to probíhalo pravidelně. O usměvavém miminku také většinou nemohla být řeč.  Houpala se v lehátku s naprosto komisním výrazem a jakmile na ni někdo začal dělat cukrblíky, výraz zvolna přešel  do znechucena. Někteří členové rodiny jí v tomto období kolem jednoho roku začali říkat „Čakina“, podle  panenky z hororu.  Tehdy už jsem ostatním maminkám rozuměla. Ono nespat celý rok víc než tři hodiny v kuse, to je mazec.

     Pavlínka se nadšeně učila básničky a písničky, ochotně každému předváděla , co se naučila a užívala si chválu. Když jsem však chtěla slyšet od Aničky na procházce básničku, odsekla:  „Nemůžu, chrstím“.  To v tu chvíli znamenalo, že šoupala botičkami pískem vedle chodníku. K narozeninám si tehdy Pája přála baterku a nafukovacího slona.  Pak jsme se zeptali Aňky a následovala nesmrtelná odpověď:  „Co mi dáte, to si vezmu“.

     Dneska už jsou to velké, šikovné holky, které začínají přemýšlet, čím jednou v životě budou. Já zase uvažuji, která dcera to bude nakonec mít v životě lehčí. Jestli ta milá a ochotná, která by se pro ostatní rozdala, nebo ta, která je svá a nenechá si nic líbit.

Kob - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10