Paměť zrcadla - básnická podobenství

Název knihy: Paměť zrcadla
Autorky: Lucie Paulová a Lenka Hatašová
Nakladatelství: Daranus
Datum vydání: 19.3.2010
Vázaná vazba
Počet stran: 64 str.
Formát: 195x195 mm
Cena: 249 Kč

Paměť zrcadla jsou básnická podobenství, autorčino vnímání světa lidí, pocitů a souvislostí. Básně Lucie Paulové jsou doprovázeny fotografickými akty Lenky Hatašové, která před svůj objektiv postavila samotnou autorku básní a poté snímky počítačově dotvořila do lehce abstraktní, místy až surrealistické podoby.

Kombinace emotivních textů a fotografických obrazů tvoří celek, který naznačuje osobnosti obou autorek.  Výtěžek z prodeje této knihy je určen na podporu a vzdělání sirotků, o které se Lucie Paulová spolu se svou adoptivní rodinou v Ugandě stará.

O autorkách:

Lucie Paulová (1965)
Scenáristka s výtvarným vzděláním. Je šéfautorkou nejsledovanějších českých seriálů, do konce roku 2009 Ulice a od ledna 2010 Ordinace v růžové zahradě. Básně a texty píše odjakživa, vydává je poprvé. Několik let žila s rodinou v Německu. Je matkou čtyř synů. Její druhou rodinou je rodina pátera Genese Petera Kiyingi z vesnice Mengo v Ugandě. Výtěžek z prodeje této knihy je určen na podporu a vzdělání sirotků, o které se spolu se svou adoptivní rodinou stará.

Lenka Hatašová (1969)
Fotografka, která prošla s fotoaparátem tenisovými kurty grandslamu, válečnými bojišti i zeměmi Střední Ameriky. V posledních letech se specializuje na stylizovaný portrét, pro přední společenské časopisy fotografuje hvězdy českého showbyznysu. Rok žila ve Spojených státech, kde fotografovala i vystavovala. Malba světlem a stínem je její srdeční záležitostí.

Ukázka z knihy:

Paměť zrcadla
Ve zlatém rámu, ještě živá,
vzpomínka růže se tu brání
ze všech sil svému umírání,
v paměti zrcadla se skrývá…
V ní chrání své tělo smrtelné,
odlesku zašlé slávy zpívá,
po vodě píseň Orfeova splývá,
skutečnost na chvíli zažene…
Okvětní plátky opadaly,
něžná je vůně zapomnění,
není tu růže, nic tu není,
pamětí zrcadla se staly
tváře, dvě květiny povadlé.
Nad jejich krásou dech se tají,
čím dál tím víc se podobají
vzpomínce růže v zrcadle…

Poločas rozpadu
Běží poločas rozpadu,
pomine minulé i příští,
život utíká odzadu,
děje se o sebe tříští
a na vesmírném vrakovišti
čekají duše v bezčasí,
jak hráči na velikém hřišti,
se o svou trofej přihlásí,
než stane prostor na nule.
Jen blázen chce znovu prožívat,
životy dávno minulé,
 Thovtovým vahám své skutky dát
a vlastním omylům se smát,
přijmout, co vlastně má být trest:
ve smyčce života setrvat
a další narození snést…
Vesmír pulzuje jak srdce,
smršťuje se a rozepíná,
zrnko prachu v Božské ruce
je tělem prvotního Syna
a paměť věčná, která dřímá
na prahu nového věku,
vždy znovu tělo z kříže snímá
a nežádá za to vděku…
Běží poločas rozpadu,
 v něm starci se dětmi narodí,
umírat budou pozadu,
o život s časem závodí.
Dějiny pravdě se nehodí,
 lžou na hranici hříchu,
kéž tulák zas boty prochodí
po hvězdách, než zmizí…v tichu…

Vzpomínky
Ještě jsou tady a žijí,
k zbláznění blízké, tak voňavé,
ve staré fotografii
spí - a na dotek jsou bolavé
vzpomínky…Mé lásky toulavé,
ztracené v šedi každodenní,
probouzí myšlenky rouhavé,
že čas se vrátí, všechno změní…
Vzpomínky měkce se vpíjí
do písku času, tak prchavé,
že snadno je deště smyjí
a rozervou větry sychravé…
Přesto je cítím, jak poprvé,
s úsvitem na prahu rozednění
přichází, mí dobří poslové
říct: čas se vrátí, všechno změní…
Obraz s obrazem se míjí,
iluze zářivě lákavé,
naplnění se nedožijí,
zbudou z nich útržky bezbarvé
sevřené v náruči laskavé
a kromě nich - už nic tu není,
přesto je bráníš do krve
v hrůze, že čas to všechno změní…

Mé pokušení nutkavé,
noc končí, přijde probuzení,
vzpomínky nemohou být zlé,
a žádný čas je nepromění…

Tuto knihu Paměť zrcadla zakoupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Daranus.

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout