Je tomu už pět a půl roku, co se snažím o dietu. A opravdu bych nevěřila, že se mně to povede, sice jsem na začátku, ale rozhodně chci pokračovat a hlavně vydržet. Asi jsem potřebovala tzv. pořádně nakopnout, abych začala. A tomu vděčím své paní doktorce, která když se mnou probírala, co a jak, a já jí na všechno odpovídala „já vím“, tak mně docela naštvaně odpověděla „tak to už opravdu čistě záleží jen na Vás“.

Ano, záleží a záleželo to po celou dobu, jen jsem prostě nevěděla, jak na to, nebo spíš jsem si nechtěla připustit, že se budu muset v jídle kontrolovat... Když jsem měla váhu 62 kg,  a chtěla jsem shodit na svých původních 57 kg, říkala jsem si, prostě to nejde, ale 5 kilo není zase tak moc, takže jsem to přestala řešit. Všichni mně pak na to říkali, počkej, až budeš mít dítě, nebudeš vědět, kam dřív skočit, to ta kila půjdou dolů sama. Jak se ale všichni mýlili. U mě to bylo právě úplně naopak.

Během těhotenství jsem přibrala pro mě neuvěřitelných 20 kg, do teď tomu nemůžu uvěřit a asi dlouho nebudu moct. Po porodu šlo něco dolů, ale pak to šlo rok od roku zase nahoru a najednou jsem zjistila, že se mně špatně dýchá, nemůžu vyjít kopec, abych se nezadýchala, sotva jsem popadala dech a musela jsem si odpočinout, o tom, že bych doběhla třeba na šalinu, nemohla být ani řeč a na váze jsem měla znovu těch neuvěřitelných (i klávesnice mně stávkuje, když to číslo mám napsat) a bez nějakého půl kila skoro 82 !!! To bylo loni, tak asi v březnu a já si řekla, že prostě musím začít něco dělat!!!!!

Jenže jak začít, když jste doma na mateřské a pořád něco vyvařujete, pečete a smažíte??? A na rovinu, copak lze odolat… bavorským vdolečkům, buchtám, jahodovým knedlíkům, bublaninám, a já nevím, čemu ještě všemu? A když je tam navíc čokoládová poleva, to prostě nelze, alespoň já jsem tomu odolat nedokázala.

Vždycky jsem jedla ráda a pořád ráda jím, jenže, čím je člověk starší, tím se váha udržuje hůř, a já se s tím prostě musela smířit a najít řešení, jak si dobrůtky dopřát, ale nepřibrat.

V první řadě jsem musela přejít na cereální pečivo, nevěřila jsem tomu, že by to zabralo, že opravdu to cereální pečivo má takovou moc, ale má. Našla jsem si „to“ svoje oblíbené, začala jsem jíst 5x denně, zařadila jsem do jídelníčku hodně ovoce a zeleniny a taky mléčné výrobky. Tím nechci říct, že jsem je před tím nejedla, to ne, jak zeleninu, ovoce, tak i mléčné výrobky mám moc ráda, jen jsem prostě jedla nepravidelně a velké množství. Začala jsem ještě k tomu cvičit na rotopedu a kila šla dolů.

Nyní vážím 74 kg (přes vánoční svátky jsem sice 2 kg nabrala) ale věřím, že se mně je  podaří dát dolů, a ještě k tomu dalších 10 kg, je to moje předsevzetí, které bych letos opravdu chtěla dodržet. A teď už vím, že to jde, jenom prostě chtít a hlavně vydržet!

Tak mně držte pěstičky.