Jejda, dieta a já - to nejde dohromady

Téma dieta po svátcích, to je zapeklitý problém pro mne. Do 47 let jsem byla štíhlá a diety jsem vůbec neřešila. Přišla nemoc, já zůstala doma, muž, tehdy ještě přítel, začal vařit. A mně moc chutnalo, když mi jídlo připravil. Za posledních 10 let jsem přibrala 20 kg. Když jsem začala přibírat, snažila jsem se držet zelnou dietu.

Už 4. den mi slovo zelňačka lezlo na nervy a ještě dnes, když jsem viděla reklamu na tabletky z výtažku zelňačky, jsem se otřásla ...brrrr !! A přitom mi zelňačka, ale jinak vařená - zase chutná. Ostatní jedli jiné jídlo a to byl asi důvod, proč mi dieta nechutnala.  Dokázala jsem se dívat na pořady o hubnutí a hlavou se mi prohnala i myšlenka, že bych vyzkoušela dietního poradce. Ale...nemám pevnou vůli. To je ten kámen úrazu. Jím pravidelně 5x denně. Snažím se jíst malé porce, zařazovat si do jídelníčku ovoce a zeleninu. Ale...

Uvidím zákusek a nebo nějakou jinou úžasně dobrou sladkost a je vymalováno. Předsevzetí, dieta, všechno jde bokem a já to musím zlikvidovat. Snažím se jezdit na kole, chodit na procházky, jezdíme na výlety do přírody, chodíme plavat, do sauny. Prostě alespoň se hýbat, když ale uvidím na výletě v jídelníčku třeba borůvkové knedlíky, neznám bratra. Sním a nedám ochutnat nikomu. Je zajímavé, že radu odborníků - jíst sladké ráno - nemohu. Ráno posnídat koblihu, nebo sladkou palačinku či něco s marmeládou, to nemohu pozřít.

No pozřela jsem párkrát, ale bylo mi špatně, pálila mne žáha, měla jsem zkažený den. Ale klidně bych s chutí snědla večer půl plechu teplých koláčů, dort, koblihy a budu se cítit slastně. Někdo by celou noc nespal a já bych spala jako miminko. Loni jsme byli na dovolené s polopenzí. Ráno ke snídani byl každý den moučník, někdy i více druhů, jeden hezčí než druhý. A já se musela dívat, jak ostatním chutná a snídala jsem svůj hrnek kávy a rohlík s máslem. Ale nedalo mi to. Byly tam přece všude ubrousky.

Hezky jsem si vždy nějakou dobrotu zabalila a hezky na dlani, jako poklad nesla z jídelny. Recepční se denně smála a já si to snědla odpoledne. Už jsem obézní.  Ale asi se na dietu už nedám. I když, nikdy neříkej nikdy.