V uherskohradišťské porodnici jsem rodila již podruhé a ráda bych Vám představila svůj příběh z druhého porodu.

Možná se ptáte, proč až z druhého?... Prvního chlapečka – Adámka (míry 3700 g a 53 cm) jsem porodila 4.1.2008 ještě ve staré budově porodnice. Druhý chlapeček – Davídek (míry 4 850 g a 55 cm) se narodil 17.9.2009 již v nové budově porodnice.

Termín porodu u druhého miminka jsem měla stanovený na 4.9.2009. V ten den se ale nic závratného u mě nedělo… 14.9.2009 jsem měla miminko pořád ještě v bříšku a tak již bylo nutné nastoupit do porodnice.

Příjem proběhl v pohodě, uložili mě na oddělení G, kde jsem si pobyla dva dny. Dělali mi různá vyšetření a váhový odhad, u kterého jsem se v celku pobavila. Pan doktor mi sdělil, že váhový odhad miminka vychází na   4800 g. Já jsem vesele panu doktorovi tvrdila, že to není možné, vždyť moje první miminko mělo jenom 3 700 g. Nijak mi to nevyvracel a já tomu stále nevěřila.

Den před porodem jsem trávila v tzv.čekacím pokoji na porodním oddělení. U mě v bříšku byl stále klid. Miminko si jen sem tam koplo. Přes den mi zavedli tabletu na vyvolání porodu a čekalo se. V noci jsem nemohla spát, už jsem se moc těšila, až budu své druhé miminečko držet v náruči a taky jsem pořád myslela na to, jak bude velké. Nad ránem jsem trošičku zadřímla a o půl šesté mě probudila mírná bolest v podbřišku. Vstala jsem z postele a vtom mi začala odtékat plodová voda. Zavolala jsem manželovi, ať za mnou přijede. Asi tak do půl hodiny se mi dostavily silné porodní bolesti. Mezi kontrakcemi jsem přešla na porodní pokoj. Měla jsem naprostou volnost, polohu jsem si mohla zaujmout takovou, která mi v ten moment byla nejpříjemnější. Sprcha tam také byla. Celou dobu jsem byla na čtyřech, nahá a prodýchávala statečně kontrakce. Manžel mi masíroval bederní část a byl mi mou velkou oporou. Občas mě přišla zkontrolovat porodní asistentka. Byla jsem velmi ráda, že jsme měli takové soukromí. Uběhly necelé čtyři hodiny a samotný porod nastal. Rodila jsem v klasické poloze na posteli, ta pro mě byla nejlepší. Po několika pořádných zatlačeních byl „drobeček“, skoro pětikilový Davídek, na světě. Porodní asistentka mi jej dala na břicho a v ten moment mě zavalil pocit toho největšího štěstí. Po nějaké chvíli si vzala na starost Davídka novorozenecká sestřička. Nešla s ním daleko, ani nikam za roh, jen kousíček ode mne. Mohla jsem se celou dobu na něj dívat. Stále jsem byla zvědavá na váhu Davídka... „Maminko, Davídek váží 4850 g a měří 55 cm, gratulujeme k takovému chlapíkovi,“ ….volala na mě novorozenecká sestřička. V ten moment jsem si vzpomněla na pana doktora, který mi dělal váhový odhad, vyšlo mu to :o) .

UHERSKOHRADIŠŤSKOU PORODNICI HODNOTÍM VELICE KLADNĚ. MUSÍM ŘÍCT, ŽE PROSTŘEDÍ JE TAM NÁDHERNÉ. PERSONÁL VELICE PŘÍJEMNÝ. CO SE TÝČE PORODNÍCH ASISTENTEK A LÉKAŘŮ, TAK TI JSOU ÚŽASNÍ, ZLATÍ, SUPER. PAN PRIMÁŘ BŘEZINA VEDE SVÉ ODDĚLENÍ NA 1* A JE TAKÉ ÚŽASNÝ.
VELKÝ DÍK TAKÉ PATŘÍ SESTŘIČKÁM A LÉKAŘŮM NA ODDĚLENÍ ŠESTINEDĚLÍ A TAKÉ Z NOVOROZENECKÉHO ODDĚLENÍ.
POKUD SE NÁM I DO TŘETICE POŠTĚSTÍ, URČITĚ SI OPĚT VYBERU TUTO PORODNICI :o).

Na stránkách uherskohradišťské porodnice je krásná videoprezentace oddělení.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10