Poruchy paměti

Přibližně každý pátý člověk starší 65 let trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani neomezuje jeho soběstačnost. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný. U některých jedinců se může i částečně zlepšit. U části postižených ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence.

Mírná kognitivní porucha může ohlašovat nastupující nemoc mozku, ale i jiné psychické či tělesné onemocnění. Komu hrozí toto riziko, přitom nelze jednoznačně určit. Vhodné je proto důkladné vyšetření, pravidelné kontroly, dodržování zásad zdravého životního stylu se zaměřením na paměťové funkce.

Mírná kognitivní porucha
•        znamená lehké zhoršení paměti (ve smyslu zvýšené zapomnětlivosti) nebo jiných mozkových funkcí (schopnost počítat, psát, komunikovat atd.), které nevede k omezení soběstačnosti člověka, ale lze prokázat podrobným vyšetřením;
•        je na pomezí mezi normou a demencí;
•        může ohlašovat počínající závažnou nemoc mozku (většinou Alzheimerovu nemoc).
Každý člověk s poruchou paměti, která ho znepokojuje či jinak mu „vadí“, musí být podrobně vyšetřen, aby se odhalily možné tělesné či psychické příčiny poruchy.

Co ovlivňuje problémy s pamětí
Rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci (AN)
•    vysoký věk;
•    genetická predispozice (výskyt AN v rodině);
•    úraz hlavy v průběhu života;
•    porucha funkce štítné žlázy;
•    vysoký krevní tlak;
•    zvýšená hladina cholesterolu;
•    cukrovka;
•    nízké vzdělání;
•    depresivní porucha;
•    mírná kognitivní porucha.

Předpokládá se, že modifikace těchto rizikových faktorů působí preventivně proti vzniku AN, vede k oddálení nástupu příznaků a snad i mírnějšímu průběhu nemoci.