S tímto tématem se můžeme setkat kdykoliv a hlavně kdekoliv. Je to téma určitě zajímavé a vzhledem k dnešnímu životnímu stylu stále více aktuální. A vzhledem k tomu, že i já mám 2 malé děti, trošku jsem se o toto téma zajímala.

Poruchy příjmu potravin u dětí můžeme rozdělit do dvou částí. Na jedné straně je to mentální anorexie s bulimií a na straně druhé obezita. Obě tyto poruchy bychom mohli zařadit do kategorie civilizační choroby, které představují závažný problém v oblasti duševních a tělesných změn.

Mentální anorexie a bulimie:

Pro oba typy těchto poruch je společná touha zůstat extrémně štíhlá. Postihuje zejména mladé dívky a ženy. A je nutné počítat s tím, že jedna forma může přecházet v druhou. Tedy, že dívka trpící mentální anorexií bude trpět i mentální bulimií.

Jaký je tedy mezi těmito psychickými poruchami rozdíl?

Mentální anorexie je psychický stav postižené, která odmítá jakékoliv jídlo a zároveň vydává všechnu zbývající energii do zdlouhavého a úmorného cvičení jenom proto, aby byla co nejštíhlejší. V zrcadle se vidí stále oplácaná a snaží se sama sebe přesvědčit o tom, že je "tlustá".
Mentální bulimie je stav, kdy si žena či dívka, udržuje svou váhu a štíhlost, ale na rozdíl od anorexie přijímá stravu, ovšem po každém jídle jde na toaletu a zvrací. Je schopna si denně měřit příjem a výdej, tedy i váhu stolice, množství moči a přijatých kalorií. Častým zvracením bývá poškozen jícen a zažívací trakt.

Onemocnění se může vyskytovat i v raném dětském věku, nebo a to je nejčastější, na počátku dospívání.
Takový impuls, vyvolávající toto onemocnění, bývá nejčastěji ovlivňován změnou tělesnou (v dospívání - dítě se zaobluje, rostou prsa, ochlupení a jedinec tuto změnu odmítá), psychickou (špatné slovo, posměch ve třídě, nevhodné připomínky…) a někdy také rodinnou (rodina zvyšuje nátlak na dítě, jeho výkon nejen ve škole, ale i ve sportu, klade důraz na štíhlé tělo, diety atd.…)

Tato porucha s sebou nese další problémy a potíže v oblasti tělesné i psychické. Především jde o utlumení hormonální a imunitní činnosti a dále tzv. autokanibalismus, kdy organismus přežívá spotřebováním vlastních tkání a orgánů (přidávají se poruchy zažívacího traktu, kardiovaskulárních potíží, plicní nedostatečnosti a dalších orgánů) ve 30 % bývá toto onemocnění, bohužel, smrtelné.

Léčba bývá dlouhodobá, jedinci bývají sledováni na jednotce intenzivní péče psychiatrické kliniky, bývá jim podávána výživa (ze začátku žilním vstupem, sondou….) a pečlivě se monitoruje celkový stav pomocí odběrů krve.

Opakem mentální anorexie a bulimie je OBEZITA.
Sedavé zaměstnání, sledování televize (počítače), přejídání se sladkostí a nevhodnou stravou nejen pro děti, bez možnosti fyzické aktivity s sebou nese další problém civilizované nemoci zvané obezita. Obezitou trpí většinou chlapci a to kolem 8-14 věku života.

Nejčastěji se setkáváme se špatnými stravovacími návyky a špatným vlivem prostředí (nemoc, genetické faktory aj.). Největším prohřeškem je vynechání snídaně a konzumace většiny jídel až v odpoledních či večerních hodinách. Jídelníček těchto dětí zpravidla obsahuje velké množství sladkostí, sladkých nápojů, uzenin, smažených pokrmů a podobně. Těmto jedincům se pak sestavuje speciální jídelníček tak, aby odpovídal zásadám zdravé výživy a doporučuje se pohyb a fyzická aktivita (místo hraní na PC, televize - fotbal, jízda na kole, kroužky s tělesnou aktivitou…)
Základem stravovacího režimu by mělo být pravidelné stravování (jídlo cca 5-6x denně do menších porcí), pokud má dítě hlad, můžeme rozdělit porce na 8 částí za den.

Zcela zapovězeny nejsou ani sladkosti, ale pozor, maximálně se povolují cereální tyčinky, nebo čokolády s vysokým podílem kakaa. Je nutné se také domluvit na přídělech a příděly denně snižovat. Nesmíme zapomínat na TEKUTINY a pitný režim, nejvhodnější jsou neperlivé ochucené vody, pokud je dítě zvyklé na sladké minerálky, doporučují se ředit vodou, nebo měnit za džusy a šťávy s vodou.