Naše populace stárne – přibývá lidí v důchodovém věku a stoupá dlouhověkost. Stárnutí a stáří bývá "normálně" spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod.

Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám, v malé míře, a dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání a různé aktivity, jde o „normální“ stav. Je-li však porucha paměti takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují blízcí nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření.

7 doporučení, jak se bránit zapomínání
•    Zaměstnejte vhodně své tělo, mysl i duši.
•    Pečujte aktivně o své tělesné zdraví.
•    Pečujte o svůj vzhled.
•    Udržujte společenské kontakty.
•    Dívejte se na svět pozitivně.
•    Vyhýbejte se škodlivinám (alkohol, kouření, léky na spaní, stres).
•    Dělejte si plán (roční, měsíční, týdenní, denní).

Zapomínám. Co mám dělat?
Jmenuji se Jana, je mi 71 let. Celý život jsem pracovala ve školství jako učitelka. Teď jsem v důchodu a nedělám nic. Tedy - starám se o domácnost, dívám se na televizi, seriály. Dřív jsem hodně četla, teď přečtu maximálně noviny nebo článek z časopisu. Léčím se s vysokým tlakem - a to jsem celoživotně měla tlak nízký! Také beru léky na cholesterol a na "stařeckou" cukrovku. Mívám problémy s bolestmi páteře.

V posledním roce, možná déle, mě trápí problémy s pamětí. Vždycky jsem si zakládala na tom, jak si dobře pamatuji, a teď mám často výpadky. Nemůžu si vzpomenout na jména - třeba herců, ale i některých svých známých. Nevybavím si slova, která méně používám, i když je velmi dobře znám. Vzpomenu si někdy až druhý den. Když jdu nakoupit, musím si psát seznam, jinak jdu taky třeba třikrát! Stalo se mi, že jsem zapomněla jít ke kadeřnici, přestože chodím již léta pravidelně stejný den v měsíci. Nebo se chci na něco zeptat, a pak zapomenu, co mi kdo odpověděl nebo jestli jsem se vůbec zeptala. S manželem míváme častěji konflikty, protože on tvrdí, že mi něco řekl, a já si to vůbec nepamatuji. Připadám si někdy až méněcenná…

Paní doktorko, dá se s tím něco dělat?

Takto vypadal příběh paní Jany, když přišla k psychiatrickému vyšetření. Nyní již dva roky užívá léky, které ji pomáhají zlepšit potíže s pamětí. Zapojila se do skupiny trénování paměti, chodí pravidelně cvičit Pilates. Soukromně vyučuje dvě studentky němčinu. Naučila se používat různé paměťové pomůcky – poznámkové bločky, připomínkové lístečky. Získala znovu své ztracené sebevědomí a přestala se stresovat. Jak sama říká: Už vím, jak na to!