Překvapení po východu z dámské toalety

Každý z nás jistě na zábavách zažil spoustu zajímavých a nečekaných událostí, které nás dokázaly vyvést z míry. Povím vám můj příběh, který možná vypadá jak vystřižený z nějakého filmu, ale mně se to opravdu stalo.

Jednou jsme byli s přítelem Tomášem a našimi přáteli na diskotéce. Zábava byla skvělá. Bavili jsme se jako všichni mladiství. Popíjeli jsme a pořád jsme se smáli. Pořád jsem přemlouvala přítele, aby si se mnou šel zahrát kulečník. Nakonec jsem ho přemluvila a šli jsme hrát. Celou dobu nás sledovaly nějaké holky. Stále se chichotaly a šeptaly si různé věci. Nejspíš nás pomlouvaly.

Když jsme dohráli, šli jsme zpět za našimi kamarády a já jsem najednou měla potřebu dojít si na záchod. Říkám: "Lásko, jdu na záchod," a zamířila jsem na dámské toalety. Když jsem se zamkla na záchodě, najednou jsem slyšela, jak mi na dveře někdo klepe a u toho říká: "Miláčku, to jsem já, otevři mi dveře!" Právě jsem dosedala na záchodovou mísu, ale rychle jsem se oblékla a odemkla. Byl to můj Tomáš se slovy:  "Tak co, stihneme nějakou rychlovku?" Já jsem vůbec netušila, že za mnou přijde. Byla jsem celkem vyděšená a hlavně nesvá. Nedokázala jsem si představit, co by se stalo, kdyby nás tam někdo spolu načapal. Bylo by mi asi trapně. Raději jsem ho hned vyhnala ven a řekla jsem: "Ty nejsi normální, mazej pryč, než sem někdo přijde. Je to přeci jen jeden záchod." Otevřel tedy dveře a malou škvírkou vyšel ven. Já jsem vykonala rychle svou potřebu a snažila jsem se co nejrychleji odejít pryč. Spláchla jsem a vyšla  k umývadlu se zrcadlem. Upravila jsem se a myla jsem si ruce. Když jsem zvedla hlavu, abych se podívala, zda mám účes v pořádku a nemám rozmazané oči, v zrcadle vidím ty dvě holky a tentokrát se chichotaly mnohem víc. Hned mi došlo, co se asi stalo. Ani jsem si nestihla osušit ruce a prchala jsem pryč.

Vrátila jsem se zpět k mým kamarádům se smíchem na tváři. Tomáš se na mě otáčí a snaží se zakrýt smích. Je to na něm ale vidět, neumí nic skrýt. Bylo mi vše jasné. Cítila jsem se trapně, ale zároveň jsem se musela smát. Když jsem viděla, jak se začíná nahlas smát i Tomáš, vybuchla jsem. Smáli jsme se oba. Ostatní nás moc nechápali, ale nás jen mrzelo, že když už jsme zažili tuhle "trapnou" situaci, že jsme si to na té toaletě neužili, a že jsem ho poslala rychle pryč.

Dodnes se tomu smějeme, jen jak si na to vzpomeneme. No řekněte, kdyby se vám něco takového stalo, že byste z toho nebyly dvakrát nadšené? Někdy až nechápu, jak to muži mají v hlavě srovnané. Každopádně jsem ráda, že Tomáše mám a chvilky strávené s ním často probíhají vtipně a v dobré náladě.