Informace o přátelských bakteriích se na nás valí ze všech stran. Jsou přínosné pro všechny věkové kategorie – od dospěláků přes seniory, studenty a školáky až k předškolákům. Nezbytné jsou ale již od narození!

Tato „žhavá“ novinka je součástí lidské stravy již odnepaměti a informace o příznivých účincích pokrmů právě s jejím obsahem se předávají z generace na generaci po celá staletí. S vědeckým objevováním probiotik začal na počátku 20. století nositel Nobelovy ceny, ruský vědec Ilja Mečnikov. Všiml si, že bulharští horalé, kteří konzumují pravidelně a ve větších dávkách kysané mléčné výrobky, se dožívají vyššího věku. Připisoval to vlivu bakterií mléčného kvašení, které přemnožené „špatné“ střevní bakterie vytlačují a nastolují ve střevě skladbu mikroflóry zdraví prospěšnou. Na dlouhá desetiletí byla jeho teorie zapomenuta, až v posledních dvaceti letech se opět dostává do popředí zájmu řady vědeckých týmů.

Co jsou to probiotika?

I ten, komu výraz probiotika nic moc neříká, při názvech laktobacilus a bifidobakterie zpozorní a s největší pravděpodobností se mu vybaví jogurt. Zmiňované bakterie jsou z probiotik nejznámější – ale existuje ještě řada dalších. Probiotika by měla být součástí naší stravy, která působí šetrně a preventivně, tedy funkčně. Přirozeně se probiotika vyskytují v mateřském mléce, mléčně kvašených potravinách – zelenině, jogurtech, moštech nebo sýrech.

Probiotika mají v těle funkci jakýchsi strážců. Bakterie osídlující trávicí trakt můžeme rozdělit na dvě skupiny: ty, co jsou člověku užitečné, a bakterie potencionálně škodlivé. V těle zdravého dítěte i dospělého člověka jsou tyto organismy v rovnováze.

Zdravotně prospěšné účinky probiotik byly prokázány celou řadou vědeckých studií. Probiotické kultury zvyšují odolnost proti střevním potížím a infekcím, zlepšují však také trávení, zmírňují plynatost střev a zácpu, snižují riziko žaludečních vředů, ale i rakoviny střev anebo zánětlivých střevních onemocnění. Kromě toho také prokazatelně snižují riziko propuknutí alergie či atopického ekzému u dětí. Mohou příznivě ovlivňovat imunitní systém organismu. S pomocí probiotik může lidské tělo lépe a efektivněji využívat vitaminy, vápník nebo laktózu v mléce.

Kde se vzala?

Probiotika jsou důležitá v každém věku. Zatím často opomíjenou věkovou kategorií je však ta, která to potřebuje nejvíce – novorozenci a děti do 1 roku. Trávicí trakt novorozence je v okamžiku porodu sterilní. V průběhu několika dalších hodin ho však osídlí množství bakterií, které pocházejí z porodních cest matky a z okolního prostředí. Proto je přirozený porod, přikládání k prsu a následné kojení pro jeho správný vývoj trávení a imunity velmi důležitý. Dítě narozené císařským řezem se díky sterilnímu prostředí na operačním sále kolonizuje bakteriemi z okolí později a vykazují mnohem větší riziko narušení střevní mikroflóry a vznik alergií v pozdějším věku.

U nekojených dětí se bohužel ve složení střevní mikroflóry objevuje kromě bifidobakterií také vyšší počet kolonií potencionálně choroboplodných bakterií, což s sebou nese řadu zdravotních komplikací. Proto jsou v současné době některé kvalitní kojenecké výživy probiotiky obohacovány. Na rozdíl od zakysaných mléčných výrobků, které ne vždy obsahují životaschopné bakterie, je u těchto instantních výrobků s obsahem probiotik plně zaručená jejich životaschopnost, a to díky jejich přítomnosti v sušené formě, nebo lépe řečeno – ve stavu „spánku“. Díky nim může maminka u svého děťátka také omezit vznik průjmových onemocnění, zácpy a nadýmání.

Zdroj: BEBA

Notburga

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout