Bylo to poprvé, co jsme zajeli ke kamarádovi Ludvíkovi na chatu. Já, manža a náš tehdy asi roční synek Gábísek. A kamarád měl na chatě pro změnu ještě manželku a malého černého jezevčíka Kima. Gábísek si s Kimem od začátku rozuměl. Honili se spolu a brzo se naučil házet mu hračky.
Bylo chvíli před obědem a Kim začal najednou tak zvláštně kňourat. „Aha, to on už asi nemá granule,“ zvedl se Ludvík a doplnil hladovému pejskovi misku. My si dali v klidu oběd – pečené kuřátko s opečenou slaninkou. Pro Gábíska jsem uvařila extra dětskou porci, ale nechtěl o jídle ani slyšet. Řekla jsem si, že je v novém prostředí, tak ho přece nebudu nutit. Takže jsem ho nechala v klidu si hrát a uvařila kafe. Vypili jsme ho, snědli k němu výtečnou bábovku a pak jsme šli na procházku a Kima si vzali s sebou.
Trochu jsme se venku zdrželi a já vytáhla na svačinu nějaké sušenky. A Kim hned začal loudit. „No fuj!“ okřikl ho Ludvík a my se divili, co se děje, protože Kim byl vždycky dobře vychovaný a jídlo nikdy neloudil.
Doma jsme si všimli, že i druhou misku granulí Kim sežral, takže jsme už vůbec nechápali, co ho to na procházce popadlo. Asi je nervózní z nových lidí, shodli jsme se. Večer jsme si udělali príma večeři – obložené chleby a Kimovi dosypali granule, ať má na ráno. Ale když jsem šla najít Gábíska a usadit ho ke stolu, nestačila jsem se divit. Hádáte správně. Seděl u misky s Kimovými granulemi a cpal se jako o život.
V tu chvíli mi došlo, proč nechtěl celý den nic jíst a Kim se zase neustále tvářil příšerně hladově. Když jsem Gábíska od misky brala, spustil nehorázný řev a Kim se rozštěkal, načež se ve dveřích objevil manža a bystře pochopil situaci: „Tak mu to nech, když už to dneska měl dvakrát. Vždyť se neotráví.“ No, opravdu. Neotrávil se a dokonce večer nechtěl ani sunar a spokojeně spal. Jen Kimovi jsme misku s granulemi příští ráno strčili za dveře a od té doby jedl Gábísek zase normálně.
A při příští návštěvě zase Gábísek ochutnal sušené ryby pro Ludvíkovu kočku a jednu naši známou z toho málem trefil šlak. Ale to už je zase jiný příběh…
ChytráŽena.cz