Dopis v broskvi

Tento příběh se stal před více než padesáti léty, a i když patří spíše do oblasti sci-fi, je to čistá pravda a svědci dosud žijí. Každý z nás občas vezme broskev a jen tak v dlani bez pomoci nože ji rozpůlí. Tenkrát toto udělala moje teta. A každému z nás se občas podaří s broskví rozpůlit i pecku, tak právě to se povedlo i tetě, ale překvapením bylo, že místo jádra byl v pecce malý složený papírek a na něm adresa.

Broskve byly z Řecka a i adresa patřila řeckému sadaři. Dědeček tenkrát pracoval s jedním kolegou, který řečtinu ovládal, takže společně na adresu odepsali a čekali na odpověď. A skutečně, odpověď přišla. Nejprve se oboustranné dotazy týkaly rodiny, bydlení, přátel, počasí, receptů na česká a řecká jídla, atd.

Ale za nějaký čas se i dotazy z řecké strany změnily, jako by je už ani nepsal sám sadař. Začaly chodit dotazy, které mířily na politickou situaci, na tenkrát socialistickou společnost a podobně. Dědečkův kolega - překladatel doporučil konverzaci ukončit, neboť v tehdejším Československu by bylo pokračování považováno za špionáž a tudíž i velmi nebezpečné.

Dopisování s Řekem tedy skončilo, ale bohužel se moje rodina nikdy nedozvěděla, jakým způsobem sadař papírek s adresou do broskve umístil. Záhada tedy zůstala záhadou. Od té doby si snad všichni členové naší rodiny zkusili rozpůlit broskve a pecky, ale vždycky už byla v peckách jenom obyčejná jadérka, 

Samozřejmě, že tenkrát sadař nedal adresu jenom do té jedné broskvičky, ale i tak to byla neuvěřitelná náhoda. Možná poslal broskve s adresou po celém světě, možná to byl záměr nějaké řecké špionážní služby, vytáhnout nějaké politické informace z Čechů, kteří si jen chtěli pochutnat na výborných řeckých broskvích.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10