Horor v pokoji číslo 6

Když byly děti ještě malé, jezdili jsme s nimi každoročně v zimě lyžovat do podnikové chaty ve Strážném. Chata to nebyla veliká, zájemců bylo vždycky hodně a tak se stalo, že jednou už byly všechny pokoje obsazené, kromě velikého č. 6.

Domluvili jsme se se sestrou a ještě s jedním kolegou, že se prostě všichni vyspíme tam. Čtyři dospělí a pět dětí. Koupila jsem si na to bytelné pyžamo, s dlouhými,  gumou zakončenými rukávy a trádá na lyže.

V pokoji byly palandy, takže jsem na jedné horní skončila i já a vedle mě kolegův malý, pětiletý Ondra.

Lyžování parádní, zábava taky bezvadná, protože jsme se všichni v celé chatě znali z práce, takže jsme hráli hry, zpívali  a neskutečně jsme se nasmáli. Všechno bylo prostě fajn, až jednou v noci... spím a najednou mě probudila rána do obličeje. Něco studeného a divného  mě pěkně praštilo přes pusu. Jak jsem si to chtěla sundat, nahmatala jsem ve tmě ledovou a bezvládnou ruku. Zařvala jsem šíleně, protože jsem byla přesvědčená, že na mě spadla nějaká mrtvola. Švagr vyletěl rovnýma nohama z postele, ale protože spal dole, v mžiku ho to vrátilo nazpět, jak se praštil o horní část palandy. Už ani nevím, komu se podařilo rozsvítit. Osazenstvo celého pokoje bylo na nohou a nikdo nevěděl, co se to děje. Já, celá zpitomělá, hledala mrtvolu a kde nic tu nic. Jen švagr s boulí na hlavě, vyjukané děti, ségra  ztratila strachy řeč a mírně ovíněný kolega, jenž  naprosto nevěděl, která bije. Probudili se i v sousedních pokojích a přilítli nám na pomoc, protože byli přesvědčení, že se u nás vraždí. Jen malý Ondra, kterému jsem zařvala asi 10 centimetrů od hlavy, hajal jak andělíček. " Pro Boha živýho, co se to tu vlastně stalo?"

No co? Přeležela jsem si ruku, své udělala i guma na rukávě, která byla dost fest. Jak jsem se ve spaní zřejmě chtěla otočit, moje bezvládná, nedokrvená a proto ledová ruka mě spadla na obličej a já, jak jsem si ji ze sebe sundavala, vůbec jsem necítila, že držím svoji vlastní ruku :))  Když se tohle všechno vysvětlilo a my jsme se dosmáli, usnuli jsme spánkem spravedlivých, neboť nás ráno opět čekaly zasněžené krkonošské stráně.  Do konce dovolené jsem měla o zábavu postaráno, protože si všichni ze mě dělali legraci.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10