Brácha navštěvoval stejnou školu jako já, jen byl o tři třídy výš. Každý jsme měli sice jinou učitelku, ale osnovy tenkrát byly jednotné, takže když jsem potřebovala dopsat chybějící zápis z hodiny, stačilo sáhnout po starém bratrově sešitu. Bratr měl mnohem úhlednější písmo a méně pravopisných chyb.
Jen rukopis měl trochu stěsnanější, jak to u leváků bývá. Taky měl mnohem hezčí obrázky. Když se na to dívám teď s odstupem, tak mám podezření, že mu s nimi pomáhala maminka. Moje písmo bylo neuspořádané a obrázky vypadaly podle toho, jak se mi je podařilo obkreslit z knížky. Například liška z obrázku k tématu „potravní řetězec“ vůbec nepřipomínala vychytralého lesního dravce, ale spíš pytlík od brambor s ocasem. Zato bažant se mi mimořádně povedl.
Vypadal skoro jako živý. Brácha se u článku o bažantovi zmohl pouze na jeho nohu. Taky obrázek pravítka a vah a kreslený model sluneční soustavy jsem měla moc hezký. Jindy jsem v zájmu zjednodušení vytvářela vlastní inovace. Ruka tahající za siloměr se mi asi nedařila tak dlouho, až byla z obrázku vypuštěna a nahrazena šipkou naznačující směr tahu. Proč jsem ale dešťovce přikreslila buřinku a cigáro ovšem netuším. Bratrova dešťovka byla stejně štíhlejší a elegantnější a ryla hlínu pod zápisem z hodiny jedna radost. I texty byly obdobné.
Až na nějakou tu větu byly jak přes kopírák. Dnes už tomu tak není. Každá škola, vlastně i každý učitel, učí něco jiného. Pro děti je problém přestoupit mezi dvěma školami, byť by byly v sousedních vesnicích. Kdysi věděli čtvrťáci v celé republice, jak se to má se žížalou, bažantem a potravním řetězcem a kolikrát je Slunce větší než Země, pokud tedy dávali pozor. Dnešní doba je asi více individualistická a soutěživá, což se promítlo i do školství. Zajímalo by mě, jak asi vypadají sešity dnešních čtvrťáků.
Verča27 - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz