Pečená dlaždice se švestkami

Kdysi dávno jsme jezdívali téměř na celé léto na chalupu. S dětmi jsme vymýšleli různé bojové hry a zábavu. Už jsou velké, samy mají děti, přesto mi nedávno připomněly jednu trapnou příhodu, a tu vám teď sdělím, už se za ni nestydím,  ale usmívám se při vzpomínce...

Jedno celé  léto jsme si prožili na chalupě pracovně, při výměně oken a elektřiny. Pozvala jsem si na pár dnů bratrance s rodinou a užívali jsme si nádherného léta,  mužský si užívali pracovně natahováním el. drátů a děti lumpačily na dvorku, v lese, na kopci.

Po krátkém zabydlení  jsem se pustila do vaření a pečení, bez elektriky. Proč ne, v chalupě se pyšnily nádherný starý kachlový kamna se dvěma troubami. Když jsem viděla z okna, jak děti vyhledávají lumpárny a  lezou po trámech ve stodole, dala jsem jim do ruky košík a raději  je poslala na strom natrhat pár dozrávajících švestek, abych  mohla spáchat voňavou švestkovou placku - metynku, mňamku k odpolední svačince. Tak se i stalo, děti nadšeně trhaly do pusy i na buchtu, hlavně se těšily na dobrotu.  

Chlapi se mi motali s kabely v seknici, a tak jsem těsto  zadělávala usazená v koutě vedle almárky ( tj. potravinová stará skříň). Hlavně jsem hnětala dost narychlo, abych co nejdřív vypadla ven a nepřekážela mužským v práci.   Jen jsem si vyndala z almárky vejce a rozklepla do mísy, přisypala cukr, trochu mléka, oleje, šup nasypat mouku s prdopečem,  zpracovat, upravit na plech, rozloupat švestky, posypat drobenkou a šup do trouby. Pýchou jsem se téměř vznášela,  když placka zavoněla. Trouba pekla pomaloučku, tak jsme s dětmi ještě stihli venku malý fotbálek, aby jim to čekání uběhlo.

V mezičase jsem krásnou placku upečenou do zlatova  vyndala z trouby  a dala vychladnout. Zatím jsme dohráli  druhý poločas fotbálku, a to už nadešel  čas odpolední pracovní pauzy. Na stole zavoněla káva, stolovníci zasedli ke stolu, a já hrdopyšně donesla plech se švestkovou metýnkou.

 ,, Ouháááá,,, zaskřípal nůž a já zařvala zároveň. Z buchty byla keramicko-betonová dlaždice!! To bylo ostudy.  A co se vlastně stalo??  Pracant bratránek si vyložil nářadíčko a materiál před almárku, a já, vzorná vládkyně rodinného štěstí, když jsem dětem rozdělila úkoly,  jsem  taky nařídila uklidit potraviny do skříňky, aby nepřekážely. Tak se stalo, že v jednom uklízeném pytlíku od hladké mouky byla bílá sádra a já ji nevědomky použila do švestkový  metýnky.  

Jediný, kdo si na zákusku se švestkami pošmáknul, byly vosy,ostatní dostali chleba s máslem.