Pro většinu velice nepříjemné téma. Určitě už má každá z nás
zkušenosti s nějakou nemocí, možná zlomeninou, virózou, nemocí svých dětí a tak
celkově s nemocnicí, pro kterou je charakteristický její pach. Pokud ale
patříte do skupiny odolných, částěčně i šťastlivců a opatrných šikulek, stejně
jste museli někdy vyzkoušet zubařovo křeslo, které se pohybuje nahoru a dolů.
Já osobně se k mé dentistce docela těším.
V čekárně si příjemně zarelaxuji u
věčně puštěné televize, ve které běží Broučci. Pokaždé stejný díl. Vrátím se
tak do dětských let a zaujatě sleduji, kam právě brouček se svojí svítilničkou
zaletí. Slovo nemocnice pro mě znamená velikou hrozbu a výstrahu, ať na sebe a
blízké dávám pozor. Vždyť jen při vyslovení tohoto slova se nám zježí chlupy.
Obdivuju doktory a sestřičky, kteří se celé dny v nemocnici pohybují. Kolik
životů mají někteří na starosti.
To chce silné nervy, odvahu, trpělivost a dobré srdce. Zatím jsem byla jen na oddělení zlomených nožiček. Stalo se to tak: Když jsem měla chuť na něco dobrého a vytahovala si zmrzlinu z mražáku, vypadla z jeho horní police úplně zmrzlá sekaná (byla to opravdu velká hrouda masa). Zlomila mi palec na noze, který okamžitě zezelenal, zfialověl a já už jsem si to pajdala do ordinace. Po vyšetření a rentgenu moje skoky vedly do sádrovny, kde mou nohu obalila čistě bílá sádra. Po dvou týdnech nošení se už tak bílá nezdála a měla dokonce proraženou svou sádrovou patu, jak jsem na ni našlapovala. Po sundání byla noha moc oslabená a já už jen čekala, až pestrobarevný nehtík na palci sleze a naroste nový. Této historce se hodně lidí diví a myslí si, že si dělám legraci. V té době jsem měla divný pocit, který byl plný očekávání a nejistoty, jak vše dopadne. Teď ale o žádném úrazu ani nevím. :) (inuska)
Inuska - čtenářka
ChytráŽena.cz