Skopičinky za volantem

Dneska vám dám k dobru pár historek, ve kterých figuruje jako řidič – vtipálek můj manža. Je to už pěkných pár let, dneska se chová už podstatně lépe, zvláště když vozí mě a děti. A navíc už ty jeho triky znám. Takže na mě nezabírají – vím, co od něj můžu čekat.

Neexistující zatáčka

Tak tohle manža provedl svým kamarádům trampíkům nebo spíš trampkám, trapmpicím, nebo jak jinak byste označili samičky od trampa. Vezl tenkrát na zadním sedadle dvě. Za spolujezdce vpředu měl kamaráda, takže se rychle vytvořily dvě klevetivé skupinky. Chlapi si občas něco zabručeli a dámy štěbetaly neustále. Znáte to, žádná novinka.

Pak ale jednu z dotyčných (čerstvou držitelku řidičského průkazu) napadlo, že bude chlapům kecat do řízení. Po pár kilometrech toho měl manža tak akorát dost. Slečna se naštěstí vykláněla tak, že mu viděla velmi dobře na volant, tak použil jednoduchý trik: Volant si zapřel koleny (to pro jistotu) a rukama zničehonic prudce škubnul, jako by potřeboval auto prudce strhnout stranou. Auto jelo samozřejmě dál plynule rovně, ale slečna se přesto rozplácla na dveřích. Co udělá takový vizuální dojem, že? Nicméně potom mlčela až do cíle. A s manžou už nikdy více nejela – to dá rozum ;-)

Já si (ne)řídím

Ale s volantem podloženým koleny se dají dělat ještě i jiné skopičinky. Své o tom vědí další naši dobří kamarádi. Všichni tři se totiž rozhodli tenkrát si sednout dozadu, aby si mohli společně pokecat. Řidič přece za jízdy vykecávat nemůže, to dá rozum, takže manža zůstal vepředu sám. Chvíli si poslouchal rádio a pak v něm zase zahlodal červík pokušitel. Vyhlídnul si rovný dlouhý úsek, volant podepřel koleny a otočil se ke spolucestujícím pěkně s rukama pod bradou a zapojil se do rozhovoru. Chvíli se nic nedělo, ale pak si naši tři trampíci uvědomili, že něco je jinak. Zmlkli a nechápavě koukali na místo řidiče. Manža se jen zasmál a otočil se zpátky k volantu. Ale co jsem od něj slyšela, tak to ticho jim prý dlouho nevydrželo...