Skutečná Pravda (pokud ji chcete znát) nikdy nepůsobí bolest. Jediná bolest v krizi je způsobena odporem, který pravdě klade náš falešný sebe obraz. Krize nás zlomí, pouze když ji nedokážeme použít jako odrazový můstek k zlepšení sebe samotných.
Abychom krizi dokázali změnit na bod zlomu v našem životě, měli bychom si přát shlédnout lekci ukrytou v krizi a nesmíme se nechat přesvědčit, že celý svět se spřáhl proti nám. Pokud se nastavíme na učení a budeme ochotni jistou dobu snášet tuto novou bolest, probudí se v nás vyšší vědomí, které patří našemu skutečnému já. Toto vyšší vědomí nikdy nemusí řešit krize, protože žádné k němu nepřicházejí.
***
No dobře, přiznávám, možná těžší čtení, ale hodně mi to připomnělo buddhistickou zásadu "sit with it", tedy "sedět s tím (= bolestí)": Když potkáme bolest a nebráníme se jí, ale ji necháme přes sebe procházet a sledujeme, jak se chová, co ji vyvolává a na co útočí a sledujeme ji odosobněné (což je nejtěžší se naučit), naučíme se více o sobě samých a překonáme to mylné přesvědčení, které danou bolest vyvolalo. Je to imunizující do budoucnosti - překonáním bolesti prolamujeme některou naši vnitřní bariéru, strháváme ji a už jí nebudeme muset více čelit.
Čili všechno je to o naší reakci na podněty zvenčí (které jsou vlastně podněty "zevnitř", které se k nám dostávají prostřednictvím nějaké vnější situace).
Vše je naše svobodná volba. A dokud ta první nastaví na nulu karmu, ta druhá ji udržuje nebo dokonce může navýšit ... tak že "nic moc".
Můžeme situaci vzít jako "lekci", udělat si "domácí úkol", rozebrat to a poučit se, nebo se můžeme hodit o zem a křičet, jak se nám ubližuje nebo jak jsme v právu a všichni ostatní nám chtějí zle (musím se teď usmát, promiňte), ale nepřipomnělo Vám to něco, nebo někoho??? ...
Autorka: Mgr. Iveta Mochňacká
ChytráŽena.cz