Včasné rozpoznání odchýleného vývoje tělesných znaků dítěte od předpokládaných hodnot může upozornit na výskyt vážnějšího onemocnění ještě před jeho klinickým propuknutím. V rámci pravidelného sledování základních tělesných rozměrů při preventivních prohlídkách u dětského lékaře by se měla měřit výška, hmotnost a u dětí do 1,5 roku také obvod hlavy. Tato měření mají svůj význam pouze za předpokladu, že naměřené hodnoty bude možné porovnat s hodnotami v celé dětské populaci. Pro běžné hodnocení se nejčastěji využívá hodnocení hmotnosti k tělesné výšce, a to u dětí od narození do dvou až pěti let.
U starších dětí se používá pro hodnocení vztahu hmotnosti k tělesné výšce vypočtená hodnota Body Mass Indexu (váha v kg dělená výškou v metrech na druhou). Pomocí růstových grafů, které slouží k hodnocení proběhnutých měření, je možné sledovat růst dítěte až do 18 let věku. Díky preventivním prohlídkám je možné řadu chronických onemocnění odhalit a začít léčit včas, čímž se významně zvyšuje úspěšnost léčby.
Využitelnost růstových grafů v praxi
Vzhledem k tomu, že hodnocení růstu dítěte není na rozdíl od jeho měření povinné, někteří lékaři jej neprovádějí. U dětí kojeneckého věku to může mít za následek chybné posouzení přiměřenosti výživy mateřským mlékem a v dalších letech zejména opožděné rozpoznání některých růstových poruch i jiných závažných onemocnění. Využitelnost dat získaných měřením je přitom v lékařské praxi velká. Data by měla být v ideálním případě sledována všemi praktickými dětskými lékaři. Při zjištění odchylek vývoje dítěte od očekávaného průběhu růstu se dá včas určit možná příčina vážného onemocnění. To potvrzuje MUDr. Pavel Boček, pediatrický onkolog: „Ve své praxi jsem se bohužel setkal s nejedním případem, kdy jsme mohli zahájit léčbu onkologicky nemocného pacienta mnohem dříve. Přitom pokud by dětský praktický lékař využíval percentilové růstové grafy, mohl by rozpoznat problém v organizmu dítěte mnohem dřív, než na něj upozorní sama nemoc. Platí, že čím včasnější zásah a zahájení léčby, tím větší úspěšnost…“
Sledování růstu dítěte se dá využít také při jakýchkoliv růstových poruchách, například u obezity. MUDr. Zlatko Marinov, pediatr a dětský obezitolog, upozorňuje: „Epidemie obezity je velkým problémem současnosti, kdy skutečně již každé 5. dítě má nadváhu. Velmi častým důvodem přibývání hmotnosti jsou špatné stravovací návyky, které velmi záhy umí odhalit růstové grafy. Je lépe začít řešit 1-2 kg nadváhy dnes než 20 kg obezity za následující dva roky. Obzvláště, když se k nim připojí závažné kardio-metabolické následky, které významně zkracují střední délku života.“
Nedávno byl zaregistrován také případ dívky, u které byla až poměrně pozdě zahájena léčba celiakie (nesnášenlivost lepku), a ona se až po roce a půl dostala zpátky do původní růstové linie. Kdyby lékař včas zaregistroval změnu růstové dynamiky, byla by celiakie odhalena dříve a dříve by byla také zahájena léčba. Odhalit lze ale také Crohnovu chorobu nebo chromozomální syndromy a další vážná onemocnění. Kromě dětských lékařů mohou s růstovými grafy pracovat také endokrinologové, obezitologové, chirurgové, ale také onkologové a lékaři dalších odborností.
Nyní mohou nejen lékaři, ale i rodiče sledovat růst dítěte v percentilových grafech prostřednictvím svého počítače.
Konec české tradice sledování růstu dětí?
Česká republika má z hlediska sledování růstu dítěte nejdelší tradici na světě. První antropometrický výzkum v dětské populaci byl realizován už v roce 1895, kdy profesor Matiegka prostřednictvím učitelů škol zjišťoval u 100 tisíc dětí tělesnou výšku, hmotnost a další údaje. Na jeho výzkumy pak navázal v roce 1951 Státní zdravotní ústav. Bohužel letos se poprvé od roku 1951 kvůli nedostatku peněz nebude konat pravidelné desetileté měření většího vzorku dětí.