Když nám bylo okolo dvaceti, pracovaly jsme s mou nejlepší kamarádkou z dětství ve stejné firmě. Znaly a kamarádily jsme se od základní školy. Byly jsme v té době nezadané, a tak jsme většinou každý pátek a někdy i v sobotu vyrážely na diskotéky.

Tento pátek jsme chtěly vyzkoušet jednu novou diskotéku, takže jsme po práci zašly ještě domů se náležitě zkrášlit a večer jsme vyrazily do velkoměsta za zábavou. Na diskotéce to bylo celkem fajn, akorát nás po chvíli trošku znervózňovalo, že nás stále pozoruje jedna divná  dívka. Upozornila mě na to má kamarádka Jana. Nenápadně jsem se tedy podívala, kdo nás pozoruje.

Byla mi povědomá a přemýšlela jsem, odkud bych ji mohla znát…možná z práce nebo jsem ji někdy někde jen zahlédla? Na nic jsem nepřišla a ona nás „nenápadně“ pozorovala dál a my ji také, protože Jana tvrdila, že jí je také nějak povědomá. Tak nám to nedalo a lámaly jsme si hlavy ještě nějakou chvíli společně dál, ale na nic jsme nepřišly. Pak jsme šly tancovat a na bar a na známou neznámou jsme zapomněly.  Ještě později se k nám připojila další naše kamarádka, která s námi také chodila do školy – Petra. Tak jsme jí vyprávěly o té holce, co na nás koukala a byla nám povědomá. Petra si dělala legraci, zda to nebyla příslušnice čtyřprocentní menšiny a kterou z nás si asi vybrala. Večer pokračoval dál.

Po našich návštěvách baru jsme musely navštívit toaletu a jak to tak holky dělají, šly jsme všechny tři společně. No a tam jsme potkaly tu naši pozorovatelku a ona nás všechny pozdravila jako staré známé. Koukaly jsme všechny překvapeně a stejně překvapeně jsme odpověděly na pozdrav. Jen Petra ten pozdrav trošku rozvedla, když řekla:“Ahoj Tome, co děláš na dámách?“

No zkrátka nakonec se z té naší známé neznámé vyklubal náš bývalý spolužák ze základky, který podstupoval právě cestu za svou přeměnou z Tomáše na Kamilu. Proto jsme ho nebyly schopny zařadit a proto on/a nás celý večer pozoroval/a. No přiznám se, že to bylo  pro nás všechny opravdu velké překvapení a byly jsme toho plné a měly téma na celý večer i celou noc. Daly jsme si k tomu povídání asi více pití než obvykle a mně se pak - naštěstí poprvé i naposled - podařilo usnout v autobuse a přejet o jednu zastávku, takže jsem si pak mohla ještě přemýšlet při ranní procházce cestou domů.

Já jsem od té doby už Tomáše ani Kamilu nepotkala a musím říct, že potkat nalíčeného Tomáše s kabelkou pro mě byl velký šok. Petra Kamilu ještě po čase potkala a říkala, že spolu vedly normální holčičí řeči. Kamila v té době měla přítele, který o její přeměně věděl, a byla šťastná a to je hlavní.