Jan Tříska jako otrok Kaliban v představení Bouře

Ostrov je plný melodických zvuků.

Potěší sluch, však neublíží, neboj.

Někdy mi kolem uší bzučí tisíc

nástrojů, někdy slyším tolik hlasů,

že uspí mě, třebaže jsem se právě

probudil. Ve snách pak vidím, jak z oblak

se ke mně snášejí poklady nebe,

a když se vzbudím, pláču, jak moc se mi

chce zase snít.

Kalibanův monolog
(překlad Martin Hilský)  


Od 1. do 14. srpna rozšíří pražský program Letních shakespearovských slavností  Bouře.  Nejvýznamnější hra Shakespearova pozdního období, v níž dramatik bilancuje svůj život i tvorbu, stojí za vidění už kvůli výkonu Jana Třísky. Po výtečné kreaci ve slavném Králi Learovi se Jan Tříska už loni na Shakespearovské slavnosti loni vrátil – ne ovšem jako král, ale jako otrok Kaliban, prostoduchý divoch a dítě přírody, „obluda“, „netvor“ a „pihovatá zrůda“, jehož teprve civilizovaný šlechtic Prospero a jeho dcera Miranda naučili lidskou řeč.

„Kaliban sice neustále nadává a kleje, ale když na to přijde, opěvuje krásu svého ostrova jazykem ryzí poezie,“ říká Jan Tříska. „Jeho vroucí vyznání vlasti, ovládané v té chvíli mazanými vetřelci, je vlastně Kalibanův ‚Kde domov můj‘, jak jej v roce 1611 napsal William Shakespeare.“ 

V hlavní roli milánského vévody Prospera se střídá Dušan Jamrich a Emil Horváth. Krásnou a nevinnou Mirandu, Prosperovu dceru, ztvární Zuzana Kajnarová (alternuje Antonie Talacková), v dalších rolích uvidíme Adriana Jastrabana, Martina Pechláta, Pavla Kikinčuka, Ondřeje Pavelku, Filipa Čapku a jiné. Hra je uváděna v překladu Martina Hilského a Lubomíra Feldeka.
Režie se ujal Jakub Korčák. Renomovaný divadelník působící hlavně v Brně je shodou okolností Třískovým synovcem. „Bouře je krásná hra se silnou poezií,“ říká Jakub Korčák. „Může být nazírána jako hra o síle a záludnosti divadla, jako politická hra o kolonialismu a věčném mocenském boji, jako absurdní modelové drama o historii světa a šíleného lidstva, které bloudí v zajetí klamu a sebeklamu… V Bouři ale můžeme vidět i obraz rozervané lidské duše. Svár protikladných sil, který v ní probíhá, vede nakonec k vnitřní proměně člověka,“ uvádí režisér.  

V tomto smyslu se Bouře jeví jako Prosperův alchymický experiment: hrdinové zde procházejí nejen rozbouřenými živly, ale i bouří ve svých duších. „Prostřednictvím odpuštění a lásky je surová materie vnitřních konfliktů přetavena v ušlechtilý kov ryzího ducha,“ dodává režisér.   
Podstatnou úlohu v inscenaci hraje scéna Jaroslava Maliny, evokující loď na rozbouřeném moři i pustý ostrov, renesancí a orientem inspirované kostýmy Zuzany Ježkové a hudba Zbyňka Matějů.


Další představení Letních Shakespearovských slavností:
OTHELLO, BOUŘE 2007, KUPEC BENÁTSKÝ, JAK SE VÁM LÍBÍ

Více o programu Letních Shakespearovských slavnostech, hrách či vstupenkách najdete na oficiálních webových stránkách.

Zdroj: Letní Shakespearovské slavnosti
Foto: Viktor Kronbauer

(c) AGENTURA SCHOK

Hana Nováková
Chytrá Žena.cz