Jak to bylo, šéfe? - 6. 6. 2022

„Jestli tohle jídlo má být fastfood, tak to je dekadence a něco jiného, než co si lidi pod pojmem fastfood představují. Nikoho moc nechválím, ale tady musím. Senzační dochucení, jsem z toho odpálený na Měsíc a mrzí mě, že to sem mám z Prahy tak daleko. Nemám, co bych k tomu řekl. Hoši mi udělali radost.“

Jenže šéf se nad záběry z minulosti lekl, jak chválil. A protože důvěřuje, je třeba i prověřit. Proto se do stejného podniku vydá i po letech. Bratři Kaňákové jsou stále na místě. A hned si vyslechnou chválu: „Tady jsme zažili něco neuvěřitelného, a to to, že se hot dog nebo hamburger dají povznést na něco meziplanetárního. Podnik tehdy dostal tři hvězdy, a kdyby jich tam bylo pět, pořád je to málo.“

Dnes? Kluci se svěří, že nápor po Zdeňkově chvále byl obrovský. A po repríze taktéž. Jeden z bratrů vysvětluje: „Vysílalo se to – a blázinec, pořád zvonil telefon kvůli rezervacím…“ Krásné je, že kluci vaří stále ve stejné kuchyni a hosté za nimi chodí. Do malé špeluňky, ve které však hrají velké divadlo. Takže stěhování do lepších prostor není na pořadu dne.

Vzpomínáte na drzost s food truckem zaparkovaným uprostřed náměstí, ke kterému dorazila i městská policie? Celá punková akce sice netrvala dlouho, ale do paměti lidí v místě se vryla. Což je ta nejlepší vizitka. Skvělé jídlo s trochou rebelie.

Dnes si uvaříme v americkém stylu: Brisket z grilu, hamburger, hot dog v podobě americko-asijské fúze po ostravsku, french toast.

Jak jsou na tom kluci z Mama´s Bistra se vztahy? V kostce shrnou, jak to vypadá se vztahy všech, kdo pracují v tomhle oboru. Nejprve žluté karty, pak červené… Žena by prý byla spokojená, kdyby chlap vydělával a byl doma, ale to opravdu nejde. Ne, když máš hospodu. Šéf souhlasí. „Stal se ze mě léčitel lidských duší, to, co si lidi v sobě nesou, je strašně silné. Rodiny se rozpadají, hádají, na place to nefunguje… Emoce cloumají všemi.“

Ovšem všechny podniky nebyly stejné kvality. „Někdy byla příprava dost tristní. Kuchař neodpovídal, nereagoval, název hub neznal. A přípravy nikdo nedělal. To bylo peklo. Lítali tam všichni po kuchyni a ve finále nikdo nedělal a nechystal nic.“

Šéf také bojoval proti kečupu. Jen při přípravě tataráku ho v minulosti vzal na milost. „Vždyť co by to bylo za tatarák bez kečupu? To je jako revizor bez odznaku.“

Kuchaři by podle Zdeňka Pohlreicha neměli mít malé cíle. Takže ti, kteří vaří pořád jedno a to samé, moc naději na úspěch nemají. „A to je hezký závěr, protože platí pro každého, nejen pro ty, kteří se snaží naplnit vaše žaludky.“

Zdeněk se vrací v nejlepší formě, na vybavení kuchyní ani úroveň znalostí si navíc nebude moci stěžovat. V každém díle představí jednu přední restauraci a jejího šéfkuchaře. Během přípravy menu se společně s hostiteli vrátíme k výrazným a charakteristickým situacím z pořadu Ano, šéfe!, které mají přímou souvislost s tématem rozhovoru kuchařů a zvolenou národní kuchyní. A to nejen formou vyprávění, ale také konkrétních ukázek z pořadu.

Jejich prostřednictvím se divák dozví nejen „drby“ z natáčení, ale odhaleny budou také časté nešvary, které se objevují v českém pojetí předmětné národní kuchyně. Nebudou tedy chybět oblíbená „bulvární“ témata ani inspirace pro diváky.

Vařit ve velkém stylu se bude pod taktovkou šéfa už 6. 6. 2022 na Primě. Přidejte se mezi milovníky skvělých gastronomických zážitků. V premiéře v pondělí večer, v repríze následnou neděli dopoledne.

Zdroj, foto: Prima
Vendula Flassig Vrablová