Velká tajemství hlubin na Prima ZOOM

4x se ponoříte do hlubin prostřednictvím Prima ZOOM:

Velký bílý žralok má pověst nejstrašnějšího monstra v oceánu. Ale světoznámý slavný francouzský průzkumník a objevitel Jacques Cousteau na to měl jiný názor. Za „nejnebezpečnějšího ze všech žraloků“ považoval žraloka dlouhoploutvého. Sledujte, jak se dva týmy odvážných expertů neohroženě ponoří hluboko do jeho světa. Podaří se jim odhalit, proč je tento obávaný druh nově považován za hlavního kandidáta na získání pochybného titulu: nejobávanější žralok ze všech?

Francouzský podmořský kameraman Didier Noirot se své vášni pro moře a tajemství hlubin věnuje přes 40 let a spolupracoval i se slavným oceánografem Cousteauem. Tentokrát se v listopadu s malým týmem, tvořeným doktorkou Corinne a kapitánem Pierrem, vydává daleko na sever Dánska, do fjordů, kam v tomto období připlouvají hejna sleďů lákající kosatky, ale také keporkaky a samozřejmě i rybáře. Přítel Pierre Robert de Latour, zakladatel asociace „Kosatky bez hranic“, mu radí, kam se nejlépe vydat, a tak se malý tým nakonec ocitá v městečku Skjervøl, ležícím ve stejnojmenném fjordu. 

Sledi v tomto ročním období migrují za planktonem a jejich hustá hejna lákají kosatky. Ty připlouvají do blízkosti traulerů (vlečná rybářská loď), které sledě chytají, a Didier doufá, že se mu podaří pod hladinou zachytit velkou skupinu těchto kytovců při hostině. Ti v hejnu vytlačí shluk sleďů k hladině a pak nastává tzv. „kolotočové krmení“. Brzy se ale Didier dozvídá, že některé traulery už mezitím lov ukončily, takže nemá cenu je sledovat. Bude tedy třeba najít jiné místo. S tím mu poradí dlouholetý přítel Audun Rikardsen, který se rovněž věnuje fotografování podmořského světa. Kromě kosatek si ale na sledích rádi pochutnají i obrovští, až 17 metrů dlouzí a 40 tun vážící keporkaci. 

Pro kosatky představují vážnou konkurenci, se kterou se ale nechtějí dostat do křížku, jsou totiž mnohem menší. Jejich délka dosahuje přibližně 7 metrů a váha pouhých 5 tun. A právě keporkaka Didier pozoruje a natočí při příštím ponoru. Kosatky se ve větším množství neukázaly ani tentokrát a některé traulery nedovolují ponor pod plavidlo. Pobyt ve fjordech se pomalu chýlí ke konci a Didierovu plachetnici poškodí navíc noční bouře. Roztrhá dešťovou plachtu a Didier si při práci vykloubí prst.

Přichází poslední příležitost, kdy by se týmu mohlo podařit získat vzácné snímky hodujících keporkaků. A právě poslední noční ponor přinese neuvěřitelnou podívanou: na místě jsou kromě hejna sleďů jak kosatky, chytající polomrtvé či omámené sledě, kteří vyklouzli z rybářských sítí, tak i keporkaci a na obloze hejna ptáků, čekajících, až na hladinu vyplují hlavy a plovací měchýře sleďů, které kosatkám nechutnají, a tak je vyplivují do vody. Nic lepšího si Didier a jeho přátelé nemohli přát. Už druhý den ráno pak kameraman nastupuje 4 000 kilometrů dlouhou cestu zpět domů do Francie.   

Oceán se přímo hemží různými nebezpečími, která vás mnohou stát život. Pod hladinou moře se dá zemřít mnoha způsoby. Přesto seberte odvahu a vydejte se spolu s námi na mělčinu, ale i do nejtemnějších hloubek. Odhalte jedny z nejobávanějších predátorů na naší planetě. Seznamte se s jejich zbraněmi i nečekanými způsoby, kterými útočí na nebohou kořist, ať už jsou velcí, malí, překrásní nebo vyloženě oškliví. Sledujte nejlepší zabijáky v hlubinách, jako je žralok černoploutvý, perutýn, muréna, ďas a jedna z nepodivuhodnějších hlubokomořských ryb, vyzbrojená šavlí delší než dospělý člověk.

V srdci amazonského pralesa se ukrývá zvláštní zvíře, které bychom na místě vzdáleném tisíce kilometrů od oceánu určitě nečekali: růžový delfínovec amazonský. Kde se tady vzal? Je snad odpověď na tuto otázkou úplně jednoduchá a jedná se o potomka mořského delfína? Nebo je to odlišný druh, kterému se podařilo přežít napříč věky a přizpůsobit se bujnému prostředí? 

Jak se tomuto zvířeti podařilo aklimatizovat v prostředí tropického deštného pralesa? Co má společného s mořskými delfíny? Růžový delfínovec zůstával dlouho neobjevený a neznámý. Dokonce i v dnešní době si vědci nejsou jistí, odkud se vzal. Ale díky nedávnému objevu se nyní mohou konečně pokusit rozlousknout záhadu růžového delfína. Připojte se k nim a zažijte pozoruhodné vědecké dobrodružství.