V polovině září se v českých kinech objeví nová rodinná komedie Václava Vorlíčka Saxána a Lexikon kouzel, která je volným pokračováním legendární Dívky na koštěti. Diváci se opět setkají s čarodějnicí Petrou Černockou i s její studentskou láskou Janem Hrušínským, čekají na vás ale i hrdinové noví.
Taková herecká jména jako Petr Nárožný, Josef Somr, Jiří Lábus nebo Jiřina Bohdalová naznačují, že rozhodně bude na co se těšit. Saxána s Honzou nyní žijí ve světě lidí, kam kdysi mladá čarodějnice uprchla z Říše pohádek. Narodila se jim dcerka Saxánka, která brzy objeví mámino tajemství a zaplete se do mnoha dobrodružství a nástrah. Saxánka bydlí se svými rodiči v rodinné vile, kde žije též strýc Evžen (Petr Nárožný) a bláznivá tetička Irma v podání Jiřiny Bohdalové. Zeptali jsme se tedy jedné z našich nejlepších hereček, jak se jí ve filmu Saxána a Lexikon kouzel hrálo.
Jak jste přijala nabídku na natáčení pokračování Saxány po čtyřiceti letech? Co pro vás znamená Dívka na koštěti?
To ani nevím, že je Saxána tak stará. Vypadá docela dobře v tom dalším pokračování. Dívku na koštěti jsem viděla před těmi mnoha lety, od té doby ne. Byl to kultovní film a na takový se samozřejmě špatně navazuje, ale vzhledem k dvojici autorů Miloš Macourek, Václav Vorlíček, to nemohlo být špatné. Když jsem si přečetla scénář, okouzlilo mě (a každou herečku by to okouzlilo), že dělám tři postavy. To je moc hezké. Je to taková trochu bláznivá teta, to se mi také líbilo. Jenže jsem netušila, co mě čeká, protože jsem si ve většině scén musela představovat ty animované figurky, které tam nebyly. Takže mi museli říct pevný bod, kde by tak měla být asi hlava. Tam byla někde hlava a někde za mnou mluvil pan režisér a četl mi repliky, takže na představivost to bylo docela náročné. Že bych to chtěla dělat každý rok, to musím upřímně říci, že ne. Ale doufám, že ten výsledek bude adekvátní námaze. A věřím, že se film bude líbit, protože je určený pro celé rodiny malými dětmi počínaje, ale nebudou se nudit ani rodiče. A to se podaří málokdy. Většinou chodí rodiče na pohádky kvůli dětem a nudí se u toho. Zde si troufám říci, že se nudit nebudou.
Jak byste charakterizovala svoji filmovou postavu?
No je to taková bláznivá tetička. Hrála jsem ji ráda, poněvadž jinak bych to nepřijala. Já nepřijímám práci nebo filmy, ve kterých se nevidím nebo které se mi nelíbí. Jsem strašně ráda, že se Saxánu a Lexikon kouzel i přes určité svízele podařilo dokončit, protože už když jsme točili tu hranou část, tak se mi zdálo, že to je film, který bude mít tu čarodějnou, pohádkovou duši. To, co měla Dívka na koštěti, na kterou se navazuje.
Jaká jsou vaše oblíbená strašidla?
Že bych ve svém životě milovala strašidla, to ne. Když jsem na chalupě třeba sama a něco tam vrzne, tak se ve mně zastaví krev. Ale ráda se koukám právě na Macourkovy a Vorlíčkovy figury, na tu jejich obrovskou, bohatou fantazii, protože ta je rovna fantazii dětí. A děti mají, jak víme, fantazii bohatou. S tím, co jsem viděla z filmu Saxána a Lexikon kouzel, budou podle mého názoru děti spokojené.
Jak se spolupracuje s režisérem Václavem Vorlíčkem?
S Vaškem se mi dělá velice dobře. Já jsem hlavně točila jeho první absolventský film. Když to tak spočítám, poprvé jsme spolu točili tak před padesáti lety, takže je to taková věrná spolupráce. Režisér Václav Vorlíček je známý tím, že si obsazuje své role dobře, že to není experimentátor. On dá na herce a podle toho si je také obsazuje - přesně podle charakteru té postavy, takže tady to obsadil, podle mého, geniálně, protože jsem měla tři partnery – pana Lábuse, pana Somra a pana Dulavu. Každý z nich je jiný. Všichni tři jsou dobří herci, takže s těmi jsem já nejvíce přišla do styku.
Jak jste se s Václavem Vorlíčkem poznali?
My jsme byli s Vorlíčkem spolužáci. On byl na FAMU a já byla v tom samém ročníku na DAMU, a když dělal svůj první absolventský film, který se točil na Wilsoňáku, tak si mě tam obsadil. To jsme si jako vypomáhali. On byl tenkrát takový mladinký režisér, který ale už věděl. Takže jsem si už tenkrát říkala, že s ním bych ráda dělala dál. Dlouho mu to trvalo, než mě obsadil, ale ani za to nemohl, protože já jsem pak nějaký čas nesměla kvůli Uchu hrát na Barrandově. Tím pádem mi možná, ale on mi to nikdy neřekl, u něj ušly některé role. On vždycky dělal ty humorné, komické, pohádkové věci. Bývala bych si určitě v těch filmech, které točil, vybrala, ale prostě to nešlo. Musím však říci, že mi to potom vrátil. Když to šlo, hned si mě obsadil.
Vy máte v Saxáně takovou až trochu kaskadérskou scénu – vypadnete z vlaku...
To ano, ale vypadnout z vlaku nebylo až tak strašné. To jsem sebou někde plácla na to pravé místo, kde byla kamera, protože když sebou plácnete někam jinam, kde kamera není, tak to děláte pořád znovu, a to zrovna není příjemný herecký výkon. Takže jsem se snažila padnout na tu danou značku. Horší bylo otevřít dveře u jedoucího vlaku. To nebylo příjemné, protože ne že bych se vyloženě bála, ale bylo to nepříjemné. U těchto filmů je strašně důležitá přesnost a teď ještě musíte k tomu podat ten herecký výkon, je to moc věcí najednou.
Točíte ráda pohádky, i když třeba hrajete negativní postavu?
Jak je známo, negativní postavy jsou vždycky nejlepší, ale pohádky v této době točím vlastně nejraději.
Rodinná komedie Václava Vorlíčka Saxána a Lexikon kouzel má v českých kinech premiéru v září 2011!
Čtěte také další rozhovory s herci filmu Saxána a Lexikon kouzel:
Saxána a Lexikon kouzel - rozhovor s Jiřím Lábusem
Jan Hrušínský o své roli v Saxáně a Lexikonu kouzel
S Petrou Černockou o natáčení Saxány a Lexikonu kouzel
Petr Nárožný a jeho vztah k Saxáně a Lexikonu kouzel