Srdce nebolí jen kvůli ztracené lásce

Bolest na hrudi, typicky za hrudní kostí, bývá jedním ze zásadních příznaků probíhajícího infarktu myokardu. Proto není divu, že se něčeho takového lidé bojí. Některým stačí i kratinká bolest nebo pocit tíže na prsou, aby zpanikařili. Jiní naopak i při déle trvající bolesti na hrudi vyčkávají a doufají v její samovolný ústup. Jaké jednání je správné a jak lze rozpoznat, že se skutečně jedná o infarkt? Na časté otázky, týkající se tohoto tématu, odpovídá doc. MUDr. Martin Mates, CSc.

Jaké jsou typické příznaky infarktu myokardu?

V oblasti za hrudní kostí se objevuje bolest, leckdy i svírání a tlak. Tyto příznaky se obvykle šíří do krku, do mandlí, případně i do levé horní části ruky. Typické je, že bolest vznikne náhle a trvá nepřerušovaně pět, deset i více minut. Pacient se při tom cítí špatně, má strach o život. Může se také potit, být dušný, mívá pocit nedostatku vzduchu. V řadě případů se takto infarkt opravdu ohlásí, je ale třeba myslet na to, že jsou pacienti, u nichž infarktová bolest vypadá úplně jinak. A dokonce se může stát, že infarkt proběhne bez jakýchkoliv příznaků – odhaduje se, že takto nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda.

Bolesti na hrudi ale vznikají i při angině pectoris. Jak je odlišit od těch infarktových?

Angina pectoris je jednou z forem ischemické choroby srdeční, tedy postižení, kdy srdeční sval trpí přechodnou nedokrevností, a tedy i nedostatkem kyslíku, který nekryje aktuální potřeby srdce. Příčinou obvykle bývá aterosklerotické zúžení cév přivádějících  krev k srdci. Při infarktu nastává celkový uzávěr cévy a srdeční sval tak okamžitě trpí. Naproti tomu u anginy pectoris je průtok krve v klidu zachován. Teprve při větší zátěži srdečního svalu, tedy při námaze jako je rychlejší chůze, výstup do schodů či po emočním stresu, kdy omezený přísun okysličené krve nestačí, začne srdeční sval strádat.

Pacient udává podobnou bolest jako při infarktu myokardu, ale většinou s daleko menší intenzitou. Bolest při angině pectoris je většinou vázaná na námahu, to znamená, že vznikne během nebo bezprostředně po námaze, nutí pacienta zastavit. Po zastavení většinou postupně ustoupí. Naopak při infarktu jsou obtíže typicky přítomné v klidu.

Může podezření na infarkt vzniknout i při bolestech, které se srdcem vůbec nesouvisí?

Určitě, protože hrudník skrývá i další orgány. Velmi časté bývají například bolesti spojené s postižením svalů nebo nervů – nazýváme je muskuloskeletální. Na hrudi se projevují i bolesti související s refluxem, tedy nežádoucím vzlínáním žaludečních šťáv do jícnu, jemuž se lidově říká pálení žáhy. Další možností jsou bolesti, způsobené různými záněty, například infekcemi dýchacích cest. Existuje také řada stavů, říkáme jim psychogenní, kdy si pacient sám vsugeruje, že jej něco trápí. Pociťované bolesti na hrudi pak nemají žádnou zjistitelnou organickou příčinu.

A co takzvané „píchání“ u srdce, když je člověk ve stresu?

Když je člověk ve stresu, mění se i napětí jeho svalů, například v krku a ramenech, to může vést například k zablokování obratlů páteře a následným bolestem. Je pravda, že když se člověk víc pozoruje, začne si víc všímat, že má různé bolesti, často i na hrudníku. To se děje například i pacientům po infarktu myokardu. V takové chvíli je třeba rozlišit, co vás zabije, a co je v podstatě neškodné. Každopádně infarkt se projevuje svíravou bolestí spojenou s dušností, únavou, nemohoucností, strachem. Ostrá píchavá dobře lokalizovaná bolest někde na hrudníku většinou se srdcem nesouvisí.

Můžeme my sami dobře odlišit, která bolest na hrudi je nebezpečná, a která neškodná?

Člověk sám asi vždy nepozná, zda jde o infarktovou bolest. Je ale řada faktorů, která lékařům pomůže už v prvních momentech odhadnout, s jakou pravděpodobností se může jednat o infarkt. Říkáme tomu rizikový profil pacienta – hodnotí se kouření, hypertenze, cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, sedavý způsob života a genetická zátěž. Pokud má člověk více těchto rizikových faktorů, dá se předpokládat, že bude trpět nějakým srdečně cévním onemocněním, a jeho bolest na hrudi tedy s větší pravděpodobností může signalizovat infarkt myokardu.

Co má člověk dělat, když jej bolesti na hrudi postihnou?

Základní rada zní: zůstat v klidu, moc se nepohybovat a při podezření na infarkt okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu. Pokud bolest na hrudi trvá víc než pět minut, je spojena s celkovou nevolností, nikdy jste se s podobnou bolestí nesetkali a neznáte ji, je určitě lepší nechat se lékařsky vyšetřit, než spoléhat na to, že se třeba o infarkt nejedná. Pokud se zjistí, že máte srdce v pořádku a že podezření na to, že byste trpěli ischemickou chorobou srdeční, je minimální, budete již v případě, kdyby se podobná bolest opakovala, vědět, že není životu nebezpečná.

Existují lidé, kteří mají srdce na pravé, místo na levé straně. Kde se u nich projeví bolest při infarktu?

Pociťovali by ji pravděpodobně uprostřed hrudníku, stejně jako ostatní lidé. Je dobré vědět, že ne všechny bolesti, které jsou na levé straně hrudníku a u srdce, tak se srdcem skutečně souvisí. Naopak, infarkt opravdu typicky bolí ve středu hrudi za hrudní kostí.

Pokud člověka trápí opakované silné bušení srdce, které vždy samo odezní, může to souviset s infarktem?

S infarktem myokardu to souviset nemusí. Může se však jednat o příznak nějaké srdeční arytmie, tedy třeba i závažného postižení srdce. Je proto dobré se nechat vyšetřit kardiologem.