Podle Ministerstva zdravotnictví u nás chřipkou každoročně onemocní statisíce obyvatel. Celosvětově je to pak přibližně 10 až 15 % populace, což je bezmála 3 až 5 milionů lidí. Mezi nejčastější onemocnění přitom patří nachlazení, chřipka, angína a záněty horních či dolních cest dýchacích.

Viry a bakterie útočí na oslabenou imunitu, kterou má na svědomí zejména rychlá změna teplot a příchod chladného počasí. Jak si lze posílit obranyschopnost, abychom se těmto nemocem ubránili a zároveň nezatěžovali tělo chemií?

Za oslabenou imunitu může počasí i změna biorytmu

Nejrizikovějším obdobím roku z hlediska oslabení imunitního systému je podzim. S ním přichází náhlý pokles teplot, pro lidský organismus jsou zatěžující zejména teplotní výkyvy. Neumíme se jim totiž přizpůsobit a podceňujeme teplé oblečení, v místnostech je suchý vzduch, mění se náš biorytmus, dopřáváme si méně spánku. Náš organismus je tak méně odolný vůči stresovým situacím a jeho obranyschopnost klesá. Následně ho napadají viry a bakterie, které jsou v podzimních měsících přemnožené a šíří se rychleji než v jiných ročních obdobích.

Riziko nákazy přitom nejčastěji hrozí školákům, kteří se shromažďují ve větším počtu lidí. Největšímu nebezpečí pak vzhledem k oslabenému organismu podléhají novorozenci, senioři a chronicky nemocní.

Posílit imunitu lze otužováním, saunováním i dodržováním hygieny

Narozdíl od zdravých lidí, kteří disponují mnoha obrannými mechanismy, které se s bacily umí vypořádat, lidé se sníženou imunitou snáze onemocní, průběh choroby je intenzivnější a déle přetrvává. Prvním krokem k posílení obranyschopnosti organismu by tak mělo být dodržování vyjmenovaných zásad - tedy především teple se oblékat, spát průměrně 8 hodin denně, být v psychické rovnováze a je-li to možné, vyhýbat se většímu shromáždění lidí v uzavřených prostorách. Účinnou metodou je také otužování těla vzduchem nebo vodou. Otužování vzduchem spočívá v nastavení teploty v místnosti na 20 až 22° C, pravidelném větrání a každodenním svižném cvičení při otevřeném okně.

Pod studenou sprchou by pak otužování mělo probíhat pravidelně, za pohybu a vždy v délce 1 až 3 minuty. Doporučenou variantou je také saunování, které povzbuzuje imunitu díky střídání tepla a chladu. Velký vliv na obranyschopnost organismu má také respektování základních pravidel hygieny, tedy dostatečného mytí rukou. Viry a bakterie se totiž přenášejí nejen v kapénkové podobě, tedy vzduchem, a kontaktem s již nakaženou osobou, ale také nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Mezi nimi nejčastěji najdeme předměty denní potřeby, jako jsou kapesníky, nádobí nebo hračky.

Nejvíce imunitních buněk sídlí ve střevech

S posílením obranyschopnosti organismu souvisí také úprava jídelníčku. Do něj by měl být zařazen selen a zinek, luštěniny, celozrnné obilniny, bylinné čaje a především zelenina a ovoce v syrovém stavu, které obsahují nejvíce vitamínů a vlákniny. Vláknina čistí organismus, odvádí z těla škodlivé látky a udržuje ve správné činnosti trávicí trakt. Ten je pro imunitu totiž zásadní.

V trávicím systému se nachází až 70 % buněk, které podporují obranyschopnost organismu. Rovnováhu střevní mikroflóry podporuje mimo jiné i mlezivo, tzv. colostrum, které vzniká v mléčných žlázách matky během prvních 24 až 48 hodinách laktace. To posiluje tvorbu ochranných povlaků, které chrání trávicí trubici, udržuje rovnováhu střevní mikroflóry a podporuje růst užitečných bifidobakterií a laktobacilů, které brání zažívací trakt před viry a bakteriemi. Významnými složkami mleziva jsou také protilátky nebezpečných bakterií Escherichia Coli, Salmonella, Streptococcus, Staphylococcus či Cryptosporidia.