Je vždy zajímavé dozvědět se, jaké vánoční tradice dodržovali naši předkové. Na Moravskoslezsku například jedli polévku z konopí, zelí s máslem a syrovátkou nebo vánoční oplatek.

Přenesme se o dvě století nazpět a podívejme se, jak vypadá štědrovečerní večeře chudých i bohatých obyvatel Moravskoslezského kraje. Především se musela skládat z lichého počtu chodů, zatímco počet hodovníků musel být naopak sudý. Jinak všechny provázelo následující rok neštěstí.

Polévka se často servírovala hrachová nebo fazolová, v bohatších domech pak mandlová s rýží nebo sváteční houbová. Nejoblíbenější polévkou ale byla konopná nazývaná siemieniotka. Konopí se spařilo v hrnci a zalilo malým množstvím vývaru. Přidala se nakrájená cibule zásmažka, sůl a nakonec pepř. Siemieniotka byla velmi hustá, připomínala spíš kaši.

Po polévce přišel čas na hlavní chod. Ochutnat jste mohli krupičnou kaši (málo slazenou), nebo kaši z hrachu či prosa. Podávalo se také zelí s máslem a syrovátkou s bramborami.  Oblíbený byl i černý kuba - pokrm z krupek a hub, který je velmi známý i v jiných částech republiky. V moravskoslezském podání se připravoval z hřibů modráků a s pořádným množstvím česneku.

Bohatší rodiny si na Štědrý den vůbec nedělaly hlavu s půstem. Často už 23. prosince uspořádaly zabíjačku pěkně vykrmeného prasátka a na svátečním stole se potom objevily jitrničky, bůček a další dobroty. Kapr začal patřit k Vánocům až o něco později - zhruba na začátku 20. století, kdy také vymizela tradice předvánočních zabíjaček.

Na samém konci večeře nesměly chybět ani sladké dobroty. Servíroval se vánoční oplatek pomazaný medem a také omáčka ze sušených švestek, perníku a ořechů, ke které se přikusovala vánočka. Většinou nechyběl ani štědrovník. Štědrovník bývá často uváděn jako jiné jméno pro vánočku, ale tady šlo  o malý kynutý bochánek s makovou náplní, o který se podělila celá rodina.