Především je potřeba si uvědomit, že pes, kterého si chceme koupit, s námi bude žít více než 10 let. Proto je potřeba dobře zvážit, jakého psa si můžeme při našich možnostech a požadavcích pořídit. Jiného psa si představujeme do rodinného domu na hlídání a jiného do malého panelákového bytu, který má být příjemným společníkem.

Štěňátka „bez papírů“ bývají nepoměrně levnější než ta „papírová“. Můžeme sice tvrdit, že nemáme zájem o výstavy a registrovaný chov, ale nevýhoda koupě psa tzv. bez papírů je v tom, že pes nebude mít takovou povahu, jakou bychom od dané rasy čekali. Ikyž mohou být kříženci inteligentnější, mohou trpět nepředvídatelnými vrozenými vadami a mohou být také náchylnější na některé choroby.

Předpokládejme tedy, že budete štěňata kupovat přímo od chovatele. Ještě před samotným nákupem bychom měli chovatele navštívit, prohlédnout si prostředí, ve kterém štěňátko žije. Když budeme s návštěvou spokojeni, můžeme si štěňátko zamluvit, případně zaplatit zálohu. Nikdy nekupujte štěňátko odchované ve špinavém či chladném a vlhkém sklepě, maštali a podobných odstrašujících podmínkách.

Nevěřte chovateli, který tvrdí, že z prodávaného štěněte bude určitě perfektní psík nebo rovnou šampión. Ani nejlepší odborník na 100% neodhadne, jak se bude štěně vyvíjet. Když nechcete naletět, dobře si prostudujte standard daného plemene, protože například vyzdvihované vzácné zabarvení může být něčím, co standard vůbec neuznává.

Ikdyž kupujeme psa bez průkazu původu, dávejte i přesto dobrý pozor při vašem nákupu. Fena může být velmi pěkná, třeba i s papíry. Když se vám ale zdá, že štěňátka mají jakýsi jiný výraz či zabarvení, nevěřte tvrzení, že z toho vyrostou. Otcem může být kdokoliv a chovatel Vás může vodit za nos. Takových případů je více než dost a podvodníků stále přibývá.

Vybrané štěňátko si dobře prohlédněte, zda nemá výtok z očí nebo čumáčku, nafouknuté břicho a zda má čistý zadeček bez známek průjmu. Přejeďte mu po břichu, zda tam nemá nějaké měkké bouličky. Všímejte si dobře, zda má psík čistou, nezablešenou srst, zda nemá vyrážku a nepáchne mu příliš z tlamičky. Zkrátka, nejen na pohled musí být štěňátko v dobrém zdravotním stavu, přiměřeného růstu, veselé a živé. Když ho zdvihnete a je uvolněné a klidné, je to dobrá známka. V dospělosti z něj bude pes s vyrovnanou povahou. Pozorujte celý vrh, jak se jednotlivá mláďata chovají. Neberte si štěně, u kterého převažují známky dominantního postavení, ani zvíře plaché a bázlivé. I tady platí, jděte zlatou střední cestou. A nikdy si také nekupujte štěně od agresivních rodičů, ke kterým se nemůžete ani přiblížit. Se štěňátkem bychom měli dostat také potvrzení o jeho zdravotním stavu podepsané od veterináře. Od seriózního chovatele dostanete pokyny, jak, kdy a čím ho krmit, jak s ním zacházet apod. Nepřebírejte ho jen tak mezi dveřmi nebo na jiném místě, než kde štěně vyrůstalo. Tam totiž nejlépe poznáte jeho povahu a chování. Mohlo by se vám pak stát, že vám nezodpovědný chovatel psa vymění, i pohlaví může být jiné.

Rada na závěr:

Neberte štěně od matky, pokud nemá alespoň 8 týdnů. Raději starší, které Vám chovatel odevzdá už odčervené, případně očkované. Kdo nemá čas na VÝCHOVU štěňátka a potřebuje psa již vycvičeného, koupí si dospělého. Pochopitelně musí počítat s vyšší cenou. Pes si rychle zvykne na nového majitele, pokud se s ním dobře zachází.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout