Svatební obřad na východním Slovensku

Co se ještě před ne tak dlouhou dobou nepovažovalo za zahraničí, je teď skutečností trochu jinou, a o svatebním obřadu,  o kterém Vám chci vyprávět, je sice z východního Slovenska, ale je taky  již ze zahraničí. Je to doopravdy z východu, nedaleko je památník i nám blízký a to Dukelský.

Svatby jsem se zúčastnila, již je tomu pár let, ale něco podobného jsem ještě nezažila a tak brzy již nezažiji. Šli jsme tam na 10 dní, tak nás prosili, takže to byla vlastně i moje dovolená. Už jenom představa, že svatební hostina se připravuje pro 200 až 300 lidí, byla pro mě a zřejmě také pro Vás věcí nevídanou.

Kdy přesně začali s přípravou svatby nevím, ale my jsme dorazili ve středu a to se již připravovalo ve velkém. Já jsem po většinu času koukala, taky trochu pomáhala a hlavně se divila, proboha, kdo to všechno sní. Když si představíte toho cukroví a dorty, které se připravují i z 60 vajec, obrovské a hezké, tak jsem skutečně jenom koukala.

Musím zdůraznit, že se vůbec nešetří a nabízejí každému, kdo dojde i vypít i zakousnut. Že aby jich nepomluvili. Jsou pozvaní skoro všichni z vesnice, všichni jsou příbuzní anebo kmotři, jak oni se nazývají.
Ale před svatbou každý jeden něco donese. Jak mně bylo později vysvětlené, většinou jsou to dary a věci, které jste jim dala, když dělali svatbu oni. To značí, že každý dar a věc bylo potřebné poznamenat, abyste v budoucnosti nezapomněla, co dali Vám, až budete pozváni na jejich svatbu. A nosily se různé věci, i mouka, ale hlavně taky alkohol a různé dary, někdy i nepotřebné. Každý, kdo donesl, hned dostal do košíku pár zákusků, takže jste museli mít napečeno v předstihu.

Svatební obřad začíná již v pátek odpoledne, kdy zástupci nevěsty jdou k ženichovi pro ,,pokrytku“, kterou potom v sobotu nevěsta připne svému nastávajícímu na sako.

Samotný svatební obřad začíná v sobotu kolem 10. hodiny dopoledne. To přicházejí k nevěstě družičky, jejich počet je různý, no tak okolo 10 - i více. Každá donese dort a začínají vít věnec ze zelených lístků barvínku. Dělají se dva věnce, které později kněz zvedá nad hlavy novomanželů. Přitom se zpívají písničky a je to takové trochu na city.

Ženich se svým příbuzenstvem přichází tak okolo 14. až 15. hod. odpoledne. Většinou je to tak napůl z celkového počtu svatebčanů. Kapelu, která nesmí chybět a která musí umět hlavně hrát čardáš a jiné divoké tance, které já neumím, zajišťuje ženich a většinou se objevuje na scéně s příchodem ženicha.

Začíná se odbírání od rodičů. To muzika hraje a mladomanželům dávají na hlavy chleby a přitom se zpívají opět písničky, při kterých se i pláče. Rodiče dají jim své rodičovské požehnaní a připravují se k odchodu do kostela.
Mezitím každá družička si vybere svého družbu, který je ze strany ženicha a jejich počet musí souhlasit s počtem družiček. Několikrát nastoupený průvod přejdou plným vědrem vody - to pro štěstí - a průvod v čele s muzikou začíná mířit ke kostelu. Trasa je různě dlouhá podle toho, kde bydlí nevěsta. Za již vesele vyhrávající muzikou jde starosta celé svatby, který nese v ruce ozdobený malý smrček a v kapse má zásoby alkoholu pro takzvané vykoupení se. Někdy i vícekrát se průvodu svatebčanů  udělají překážky na silnici a ty se odstraní až po zaplacení - většinou flaškou alkoholu.
Po obřadu v kostele, který je dosti zdlouhavý /skoro dvě hodiny/, se jde do kulturního domu, kde zase se modlí, ale potom se již začíná samotná svatební hostina.
Většinou se podává asi pět až šest chodů jídel, tančí se a zpívá se až do rána. Skoro jsem se naučila i čardáš.
Obsluhují většinou příbuzní, kterým říkají ,,sokačky“. Oni zásobují nejenom jídlem, ale také pitím a většinou také musí nabízet, aby se každý bavil a svatba měla spád.
I já jsem nosila na stoly, hlavně pití - a toho tam bylo!!
Okolo půlnoci začíná takzvaně  " redový tanec".
To se již  s nevěstou provlíknutou většinou do kroje loučí blízké příbuzenstvo a přispívají jí na začátek vstupu do manželství různými  finančními částkami.
To muzika hraje, Vy jdete do kolečka s nevěstou, asi minutu tančíte a je konec.
U stolu vás čeká starosta, který vedl celou svatbu s ještě jednou ,,sokačkou“, která porcuje dort. Zaplatíte ,,dobrovolné“ 1000 Kč, dostanete kousek dortu a štamprli.
A to jsou i takoví, kteří dávají o hodně více.
To vše po ukradení  boty a jejím vyplacení - teda po ukončení redového tance - předá veškerý obnos starosta novomanželům, kteří za to poděkují.
Svatba pokračuje také v neděli, ale to se již hostí jenom sví.

A kolik toho po takové svatbě zbude, Vám nemusím vypravovat. Takže se vlastně pokračovalo dál, a až potom se začne počítat,  co to vlastně stojí.
Stávalo se, že jste tovar z obchodu brala na úvěr, co zbylo, to se vrátilo a odpočítalo a sečetlo opět a zaplatilo a skoro každý věděl, kolik to stálo.
Bylo to něco doopravdy celkem jiné, neříkám, že se mně to nelíbilo, ale jsem šťastná, že něco podobného se u nás neděje.