A máme tu čas mikulášské nadílky. Koná se vždy 5. prosince večer - v předvečer svátku svatého Mikuláše. Dnes u nás již malé děti ví, kdo to byl a je Mikuláš. Jen občas v některých časopisech se objevuje jako Mikuláš človíček v červeném oblečku nápadně podobný Santa Clausovi. Ty naše děti to nemají lehké s těmi vánočními postavičkami..Pravý Mikuláš je biskup - bíle oděný, jehož oblečení je zdobené zlatým lemováním a křížem, s vysoukou čepicí, zlatou berlou a neodmyslitelným košíkem dobrot.

Legenda

Mikuláš je nejuctívanějším světcem i ve východních církvích hned za Pannou Marií. U Mikuláše je upřednostňováno jeho dobré srdce a milosrdenctví.

Mikuláš, někdy nazývaný jako Mikuláš z Myry - je postavou mnoha legend, avšak v historických dokladech toho o jeho životě najdeme jen velmi málo.

Narodil se pravděpodobně kolem roku 280-286 jako syn bohatého, ale lakomého křesťana.v Pataře (dnes jižní Turecko) Mikuláš záhy osiřel a svůj majetek rozdal chudým. Poté se odebral do Palestiny, odtud se na cestě zpět stavil v Myře, aby se pomodlil. V té době tam zemřel biskup a díky tomu, že neměl žádných možných nástupců, vymysleli v Myře, že první, kdo za jitra vstoupí do kostela, stane se biskupem. Mikuláš byl tím prvním příchozím a tak se stal biskupem (rok 300). Nezapomínal ve svém úřadě na chudé a nemocné, založil školy a sirotčince. O examenu navštěvoval své školy. Examen se konal v sobotu, děti se shromáždily před představeným školy a ten četl pochvaly a přečiny dětí, pak se zkoušelo a nevědomost trestali pomocníci metlou. Z nich se pak vytvořili čerti.

Brzy po nástupu Mikuláše na biskupský stolec přišla pohroma v podobě protikřesťanského tažení, kdy byl i Mikuláš uvězněn a hrubě trestán. Díky povolení křesťanské víry Konstantinem roku 313 byl osvobozen a vrátil se do úřadu biskupa. Ještě se zúčastnil Nicejského koncilu roku 325, vykonal cestu do Říma a vrátil se do Myry. Zde skonal 6. prosince, neznámo přesně kterého roku - 345 - 350. Jeho ostatky byly koncem 11. století přeneseny do Bari v Apulii, kde se slaví svátek Mikuláše na den přenesení jeho ostatků- 8. května. V předvečer svátku se koná historický mnohobarevný průvod za účasti celého města a v den jeho svátku velká hostina.

Legendy o Mikulášovi

- v Pataře žil chudý šlechtic se třemi dcerami, které musely pracovat v nevěstinci, protože byli chudí. Mikuláš hodil po tři večery do okna toho šlechtice po měšci peněz, aby mohl vykoupit dívky.

- Mikuláš kradl otci peníze a kladl je na práh nebo za okno potřebným - odtud zvyk punčochy za oknem

- v tamní době se při neplacení dluhu unášely děti a prodávaly na ovčím trhu. Když nějaké dítě odvlekli, Mikuláš tajně dávál za okno postižených lidí peníze na splacení dluhu aby bylo dítě zachráněno

-  poslouchal, jak vězněné dítě pláče a spouštěl mu dolů dárek - odtud zvyk, že Mikulášovi pomocníci poslouchají komínem

- mokrý Mikuláš - podle legendy zachránil na rozbouřeném moři potápějící se loď a námořníky a když vystoupil z vody byl -jak jinak- mokrý a crčela z něj voda, proto vznikl kult mokrého Mikuláše a proto byl Mikuláš zvolen jako ochránce námořníků, lodníků

- zachránil tři žáky před zlým hostinským, který je chtěl usmrtit a naložit do soli.

 

Uctívání Mikuláše

Balkán bylo první místo, kde byl Mikuláš uctíván jako světec, později bylo jeho uctívání rozšířeno mezi národy východní Evropy jež později uznávali pravoslaví - např. pro Rusko je jedním z nejdůležitějších světců i zemským patronem. Díky normanským námořníkům se během 10. a 11, století jeho kult šířil i k nám. Brzy jej uctívali ve Francii a ve 12 století jej přijali v Německu. Zvyk návštěv a obdarovávání dětí vzniká díky císařovně Theofaně (řecká manželka císaře Otyll) v 10. století v Porýní. U nás se jeho kult rozšiřuje až ve 13. století.

Biskupské hry

Obyčej návštěv Mikuláše a obdarovávání vznikl z obyčeje "biskupské hry" Byla to hra Provozovaná na klášterních školách.Jedne ze studentů se jeden den v roce na Mikuláše převékli za biskupa či opata a vládl celé škole celý den. Zpočátku se hra konala 289. prosince, později se přesunula na svátek Mikuláše.

Svatý Mikuláš Patronem

Mikuláš je patronem dětí, zajatců, dobrých svateb, poutníků a cestujících, obchodníků, právníků, vorařů, mlynářů, lékárníků, soudců, pekařů, sládků, knihařů, dělníků v kamenolomech, hasičů, svíčkařů, zajatců, ale i patron Ruska a Lotrinska, ale i měst jako Amsterdam, Bari, Barranwuilla.

Svátek Mikuláše byl dnem uzavírání obchodních smluv, neboť byl Mikuláš spojován s majetkem a vírou.

Obrazy

Na obrazech je Mikuláš zobrazován jako muž středního věku, štíhlý, v bílém biskupském rouchu s vysokou čepicí - mitrou, odznakem vysokého postavení v církvi, a pastýřskou berlou - odznakem pastýřské hole - pastýři pasou ovce a Mikuláš je jako pastýř svého lidu. Na tváři mívá dlouhý bílý vous - na východě je malován jako holohlavý.

Jeho atributy jsou tři zlaté koule na knize (pověst o chudém šlechtici a 3 dcerách), nebo tři mince, pruty, pytlíky, chleby (socha ve štrasburském chrámě), kameny a jablka, jindy za ním stojí sud se třemi mladíky (legenda o zachráněných hoších z rukou hostinského), nebo s kotvou (legenda o mokrém Mikulášovi).

Čtěte také:
Mikulášské pečivo
Svatý Mikuláš - nadílka
Svatý Mikuláš - mikulášské dárky a ozdoby

JanaOssend – čtenářka
ChytráŽena.cz