Autor: Zita Marinovová
Nakladatelství: Čas
Rok vydání: 2010 mm
Rozměry: 115 x 174 mm
Počet stran: 128 str.
Cena: 179 Kč
Tato kniha je plná rozchodů, intrik, zrady a jiných osobních tragédií... V obchodech a knihovnách ji ovšem najdete v sekci humoristické literatury.
To proto, že rozchod, hádka, ba ani nevěra vlastně žádnou opravdovou tragédií nejsou. S odstupem času (někdy už druhý den, jindy za deset, dvacet let) se dá každá taková událost podat jako docela vtipná historka…
Autorka, spisovatelka a novinářka Zita Marinovová, tvrdí, že pokaždé, když ona nebo někdo z jejích přátel zažívá podobnou nepříjemnost, přemýšlí už během této události o tom, jak ji sepíše a předhodí k pobavení čtenářům. Rozdíl mezi ní a podobně „postiženou“ Carrie Bradshaw ze seriálu Sex ve městě je v podstatě pouze ten, že Carrie brousí po Manhattanu, zatímco Zita po Praze...
Ukázka z knihy Tak ty už to máš, holčičko, spočítaný!:
Martin se za čtrnáct dnů žení… MŮJ Martin! Ten, který mi dva roky tvrdil, že na potvrzení svých citů člověk žádný papír nepotřebuje. Proboha, jak je to dlouho, co jsme se rozešli? Půl roku? Možná ani to ne. Tak co jsem, sakra, dělala špatně? Poučena neúspěchy z minulosti jsem se skutečně za celou dobu naší známosti nevybarvila. Nekladla jsem zbytečné otázky, netrpěla špatnou náladou, nepodezírala ho z nevěry. Žárlivosti jsem se oddala vždycky až mimo jeho zrak i sluch. Dokonce jsem se kvůli němu nechala pokřtít. Já, zavilý ateista, neřkuli přímo neznaboh. Protože když jsme tu a tam zavadili letmým slůvkem o svatbu, zmínil se, že u nich v rodině se všichni žení a vdávají v kostele. Tak jsem prostě chtěla být připravená.Nakonec jsem byla tak perfektní, že mohl použít trapnou frázi o tom, že pro mne není dost dobrý. Inu, všeho moc škodí. Rozešli jsme se a od té doby vedeme časté telefonické hovory úplně o všem. A já jsem čekala, že už si každou chvíli řekne, že jsem stejně ze všech ženských ta nejlepší a připlazí se po kolenou zpátky i s prstenem. Hmm, tak se zdá, že si moje kvality nějak neuvědomil. A teď mě zve na svatbu. Ačkoli… moment… zve mě jenom na obřad! Následný oběd je prý pouze pro rodinu. Copak si myslí, že jsem úplný blázen? Jen ve filmu hrdina zruší sňatek v den jeho konání, protože zahlédne koutkem oka svou skutečnou lásku. Proč mě tam teda vůbec zve??? Přece ví, že jsem se taky chtěla vdávat! Já přece nejsem žádná jeho řadová kámoška, co přijde na čumendu! Já jsem jeho osudová žena! A on je, jak se zdá, můj osudový omyl… Anebo snad čeká, že poté, co se kněz zeptá, zda někdo ví o skutečnostech bránících uzavření sňatku, se já zvednu a řeknu… Co vlastně? Že si ji nemůže vzít, protože jsem utahovala sítě příliš pomalu a to není spravedlivé?
Tuto knihu Tak ty už to máš, holčičko, spočítaný! koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Čas.
PetraC
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz