Naše tříletá dcera Terezka si strašně ráda hraje na doktora nebo na paní doktorku. Doufali jsme tedy, že její tříletá preventivní prohlídka proběhne hladce, neboť u paní doktorky na zubním zvládla i odstranění zubního kamene. Tam nejdřív doma vyprávěla, že se tam netěší a pak jsme ji odtamtud nemohli dostat. Chodíme totiž já, dcera i má matka ke stejné paní zubařce.

Takže nás vzala postupně všechny a dcera se tam tak otrkala, že tam pak lezla i za babičkou a tajně jí tam upíjela vodu z kelímku. Takže nakonec to byla legrace. Ale s tou tříletou prohlídkou jsme se bohužel spletli. Nejdříve se nás ujala sestřička, Terezku zvážila, výsledek byl stejný jako doma  - 15 kg, výška taky stejná jako doma  - 95 cm.

Když jsem to říkala sestřičce, tak se vtipně zeptala, jestli jsem jí neměřila i tlak a puls. Následně jí oboje změřila, vše bylo v normě. Pak ji vyzkoušela z barviček, zda vidí na obrázky, zda slyší, vše probíhalo hladce. Změna nastala, když jsme se dostali do druhé místnosti k panu doktorovi a ten chtěl, aby se malá svlékla. Začala v přetopené místnosti naříkat, že je jí zima. Naší otužilce, která v mrazech chodí s rozepnutou bundou! No takže jsem ji za vřískotu odstrojila já a pan doktor ji poslechl.

Div mu ten její řev neutrhnul uši. Pak si ji nechal položit na lehátko, omačkal jí břicho. Zeptal se: "Chodí normálně, že jo? Takže se uvidíme za dva roky na pětileté prohlídce." A byli jsme vyřízení. A pan doktor byl jistě velice rád, že Terezka nebývá nemocná, a že ji tedy opravdu možná uvidí, až za ty dva roky....no a Terezka koneckonců taky, neboť vždy, když jdeme kolem polikliniky, tak se ptá, zda tam pan doktor je a hlásí, že se jí pan doktor nelíbí...:-)

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10