Pro hodně lidí existuje jednoduchá rovnice: jakýkoli tuk = nepřítel. Je to to nejhorší, co můžeme konzumovat - ať už z hlediska zdraví, nebo štíhlé linie? Není! Naše tělo tuky potřebuje, jsou nezbytné pro vstřebávání některých vitamínů a je nutné, aby byly alespoň v minimálním množství zastoupeny v každém jídle. Dokonce potřebujeme v malé míře i živočišné tuky, které jsou zdrojem cholesterolu (nezdravý a nebezpečný je teprve nadbytek živočišných tuků). Rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny, které chrání cévy a pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu. Cholesterol sám o sobě není ani dobrý, ani špatný. Existují dva druhy cholesterolu: HDL (tzv. hodný) a LDL (tzv. zlý). Vyšší hladina HDL cholesterolu chrání cévy. Příjem rostlinných tuků snižuje hladinu „zlého“ cholesterolu. Rozhodující je pak celková hladina obou druhů cholesterolu a jejich vzájemný poměr.
Strava by měla obsahovat zhruba 30 procent tuku - důležité je ale jeho složení a kvalita. Dvě třetiny tuků by měly být rostlinného původu, zbytek živočišného. U nás je však tento poměr stále spíše opačný; proto také více trpíme na kardiovaskulární onemocnění.
Často se traduje, že pro děti je nejlepší máslo. Máslo sice je zdrojem vitamínů, ale nesmíme zapomínat, že je to živočišný tuk (obsah tuku v kvalitním másle by měl být minimálně 80%). Pokud budeme několikrát denně dávat dětem chleba s máslem, zaděláme jim na problémy nejen v podobě nezdravých stravovacích návyků, ale i možného vzniku aterosklerózy.
Sádlo je nejčistší živočišný tuk, většinou zatracovaný kvůli obsahu cholesterolu i vysoké kalorické hodnotě. Při tepelné úpravě ale snese mnohem vyšší teploty než jiné tuky; v malém množství je zdravější než margarín. Občas si ho tedy bez výčitek dopřejte!
Zvláštní místo mezi tuky si zaslouží olivový olej. Chrání naše cévy a srdce, snižuje hladinu cholesterolu, je snadno stravitelný a obsahuje antioxidanty (vitamin E a provitamin A), které jsou účinné v boji s volnými radikály i se stárnutím. Člověku tak přináší nejen zdraví, ale i krásu a dlouhý život. Lidoví léčitelé olivovému oleji připisují kladný vliv na trávení, játra a žlučník. Podle odborníků na zdravou výživu stačí dospělému člověku k pokrytí denní dávky nenasycených mastných kyselin 4 lžíce olivového oleje.
Dnes jsou k dostání olivové oleje lisované zastudena (ty jsou nejhodnotnější, protože nejsou rafinované a neztrácejí tak cenné látky), tedy panenské a extra panenské. Jejich jedinou nevýhodou je vyšší cena, ale investice do nich se z hlediska zdraví rozhodně vyplatí. Další skupinou jsou oleje lisované zatepla, které jsou vhodné i na pečení, smažení nebo fritování (při fritování se olivový olej nepřepaluje, takže se dá použít vícekrát a přitom neztratí na kvalitě). Olivové oleje lze zakoupit i s různými příchutěmi jako je například česnek, bazalka, zázvor, chilli a další. K nám se dovážejí především z Itálie, Španělska a Řecka.
U ostatních stolních olejů je důležitý obsah nenasycených mastných kyselin - čím je vyšší, tím je olej zdravější. Například i olej sójový, řepkový, slunečnicový nebo bodlákový snižují hladinu cholesterolu a chrání před srdečně-cévními onemocněními. K dostání jsou i oleje z dýňových semínek, mandlové, lněné… vybere si určitě každý. Vždy je ale dobré používat oleje jednodruhové, nikoli směsi.
Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz