Jezdívám tak dvakrát ročně na lékařské vyšetření, dříve častěji, do výše uvedené nemocnice.

Ještě v loňském roce se dalo pro pacienty s těžkým zdravotním postižením, sice pracně, ale přece jen, zaparkovat u ortopedické a neurologické kliniky. Jaké však bylo již minulý měsíc zděšení, kdy jsme zjistili, že u ortopedie jsou téměř všechna místa rezervovaná pro personál nemocnice.

Minulý týden jsem byla v Brně opět, tentokrát na neurologii, situace úplně stejná. Nakonec nám nezbylo než se vláčet o holích přes půlku areálu. Já jsem to zvládla, ale bývávaly doby, kdy jsem neudělala bez cizí pomoci ani krok a nikdo nejezdí do nemocnice pro zábavu.

V čekárně jsem si minulý měsíc i včera vyslechla, co si lidé skutečně myslí o zdravotnictví, nic lichotivého to nebylo.

Vím, že areál není nafukovací, ale lékaři a ostatní zdravotnický personál jsou většinou zdraví lidé a konkrétně zmiňované kliniky nenavštěvují lidé pro zábavu a mají velké pohybové těžkosti. To má takový člověk jet s dvojím doprovodem, protože jakmile invalida opustí auto, neměl by řidič hledat místo a používat vozíčkářův znak.

To mají být ty zlepšené služby, za které máme platit stále větší a větší poplatky?

Je vedení nebo správa nemocnice skutečně tak necitlivé? Spíše je vidět, že pacienti jsou pro ně pouze body a starejte se o sebe sami… Předpokládám, že personál nemocnice jsou zdraví lidé, pro které zajisté není problém dojít na pracoviště, ovšem velká většina nemocných je skutečně odkázána na pomoc druhých a takové uspořádání je velmi necitlivé.

Já sama v současné době ten kus ujdu, ale při pohledu na mnohem více postižené lidi, mi bylo velmi smutno. Kde je nějaká lidská rovina takovéhoto uspořádání?

Na můj e-mailový dotaz jsem sice dostala od mluvčí nemocnice odpověď, že pacienti jsou na vrátnici upozorňováni, že vzhledem ke stavebním úpravám je míst málo a jsou vyčleněni čtyři zaměstnanci, kteří pomáhají pacientům najít místa, popřípadě zajistí pomoc s dopravou k příslušnému oddělení.

S takovým vysvětlením nemohu souhlasit, na vrátnici nám pouze pokynuli, abychom jeli dále a při marném bloudění a hledání volného místa si nás nikdo nevšiml.

Zdenka 58 – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10