Vliv Parkinsonovy choroby na řízení motorových vozidel

Řízení motorových vozidel je důležitou součástí života pro velkou část dospělé populace.  Pro pacienty se zdravotními problémy, zejména hybnými poruchami, může jít o jedinou možnost, jak si udržet nezávislost a soběstačnost, dopravit se samostatně k lékaři nebo na nákup a zachovat si sociální kontakty. Rozhodnutí o schopnosti či neschopnosti řídit dál motorové vozidlo má pro nemocného člověka zásadní význam. Zároveň však hraje důležitou roli bezpečnost silničního provozu, která nesmí být rizikovým řidičem ohrožena. 

Řízení může být u Parkinsonovy nemoci negativně ovlivněno řadou faktorů – hybným (motorickým) postižením a řadou nemotorických příznaků. Mezi ně patří kognitivní (poznávací) poruchy, exekutivní (výkonné) funkce a poruchy spánku či bdění (zvláště nadměrná denní spavostí). Negativní vliv mohou mít i vedlejší účinky léků či jiné souběžně probíhající onemocnění. Velmi důležitou roli hraje přítomnost zrakových a sluchových poruch.

Ve spolupráci s Dopravní fakultou ČVUT a Společností Parkinson byl v roce 2009 za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline zahájen projekt „Parkinsonova nemoc a řízení motorových vozidel“. Bylo vyšetřeno celkem 43 pacientů s Parkinsonovou chorobou

a věkově odpovídající kontrolní skupina zdravých jedinců. U všech pacientů byla zjištěna podrobná anamnéza, včetně údajů o řidičských zkušenostech a případných nehodách. Zároveň u nich byly provedeny psychologické testy a měřena reakční doba. Každý účastník pak absolvoval jízdu na simulátoru řízení a následovalo porovnání zjištěných údajů u pacientů s Parkinsonovou chorobou se skupinou zdravých osob.

Z předběžných výsledků vyplývá, že někteří pacienti s Parkinsonovou nemocí sice měli ve srovnání s kontrolní skupinou prodlouženou reakční dobu, ale při testování na simulátoru řízení se jejich řidičské schopnosti většinou nelišily od jízdy zdravých jedinců. Hybné problémy způsobené Parkinsonovou nemocí, jako jsou třes, ztuhlost či zpomalenost, měly dle zjištěných výsledků na řízení menší vliv než méně známé aspekty tohoto onemocnění, kterými jsou spánkové poruchy nebo postižení mentálních funkcí. Většina zkoušených osob řídila bezpečně, jen několik pacientů s Parkinsonovou chorobou při testování významně chybovalo a neměli by v řízení pokračovat.  

Je nesporné, že celá tato problematika vyžaduje sledování většího souboru pacientůa hledání takových příznaků a jednoduchých testů, které by mohly při klinickém vyšetřování pacientů na rizikového řidiče upozornit.

Zdroj: Společnost Parkinson

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10