Snížené množství kostního minerálu lze pak pokládat pouze za další rizikový faktor. Není totiž možno spolehlivě říci, že při dané hodnotě kostního minerálu dojde se stoprocentní pravděpodobností ke zlomenině.
Zobrazovací metody složí k diagnóze i hodnocení léčby
Zobrazovací metody se mohou využívat nejen k „pouhé“ diagnostice (určení nemoci), ale i k hodnocení úspěchů léčby. Obecně se dá říci, že by měl být vyšetřen každý, kdo utrpěl zlomeninu kosti po působení nepřiměřeně malé úrazové síly a u koho byla zjištěna zlomenina obratle neúrazového původu.
Diagnostická vyšetření množství kostního minerálu jsou velmi důležitá u lidí starších než 65 let. Totéž se týká i mladších žen, které jsou již po menopauze (přechodu) a mají alespoň jeden z rizikových faktorů (kouření, osteoporotická zlomenina u rodičů, opakované pády, imobilizace, BMI pod 20). Obsah minerálu ve skeletu (celé kostře) se stanoví v g/cm2. Možností je i stanovit souhrnný objem kostního minerálu v g/cm3.
Stanovení hustoty kostní tkáně
Jaké metody se používají?
DXA - Dvouenergiová rentgenová absorpciometrie je v současné době jednou z nejčastěji používaných metod, využívá dvou typů energií záření. Tato metoda je zároveň spojena s nízkou radiační zátěží.
QCT - Kvantitativní výpočetní tomografie umožňuje měření objemu kostní hmoty, hodnotí se v oblasti bederní páteře či hlavice kosti stehenní. Toto vyšetření však představuje pro vyšetřovaného vyšší radiační zátěž.
QUS - Kvantitativní ultrasonometrie přináší oproti výše uvedeným vyšetřením i informace o kvalitě a struktuře kosti. Jedná se o ultrazvukové vyšetření kostní tkáně. U tohoto typu vyšetření je eliminována radiační zátěž.
Denzitometrie
Nejčastěji se používá metoda rentgenové absorpční fotometrie, využívající energie dvou paprsků (DXA). Metoda DXA se používá ke zjištění hustoty kostí v dolní oblasti páteře a v kyčlích, někdy také kostí zápěstí, prstů a paty. Lze ji využít i ke sledování účinnosti léčby osteoporózy a monitorování stavu kostí nemocného.
Vyšetření provádí lékař na specializovaném radiologickém pracovišti ve větší nemocnici. Existují dva typy denzitometrů:
Centrální denzitometr je zařízení skládající se z velké ploché desky a pohyblivého ramena, které je zavěšeno nad ní. Používá se ke sledování hustoty kostí páteře a pletence pánevního.
Periferní denzitometr je zařízení mnohem menší, ve tvaru malé krabice s otvorem, do kterého pacient vloží ruku nebo nohu. Používá se k měření hustoty kostí zápěstí, paty nebo prstů.
V den vyšetření můžete normálně jíst, neměli byste však brát žádné potravinové doplňky nebo léky obsahující kalcium. Před vyšetřením odložte šperky, brýle a kovové předměty, protože by mohly výsledek vyšetření zkreslit. Denzitometrické vyšetření se neprovádí v průběhu těhotenství. Pokud nemůžete vyloučit, že jste těhotná, informujte svého lékaře.
Údaje získané vyšetřením posoudí radiolog, tedy lékař specializovaný na provádění a hodnocení rentgenových vyšetření. Výsledky pak pošle lékaři, který vám vyšetření předepsal.
T-skóre a Z-skóre
T-skóre vyjadřuje odchylku výsledku vašeho vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity mladých zdravých jedinců stejného pohlaví. Hodnota vyšší než -1 se považuje za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 jsou hodnoceny jako osteopenie, první stadium řídnutí kostí. Pokud je T-skóre nižší než -2,5, odpovídá osteoporóze. T-skóre se používá k vyjádření rizika zlomeniny.
Z-skóre porovnává výsledek vyšetření s průměrnými hodnotami u osob stejného pohlaví i věku.
Denzitometrické vyšetření umožní lékaři vyhodnotit úbytek kostní hmoty a také přesněji stanovit diagnózu a doporučit nemocnému režimová opatření, případně zahájit účinnou léčbu osteoporózy.