Chtěla jsem si nechat "udělat" nehty, ale nedostala jsem se k manikérce, tak jsem se do díla pustila sama. Nakoupila jsem všechny potřebné věcičky a už se těšila, jak si ruce hezky vyzdobím. Celý "obřad" mi trval pár hodin, aby stál výsledek za to. Ruce jsem si musela dát do pořádku po celotýdenní práci a dalo to zabrat.

Konečně už jsem mohla přistoupit k tomu nejlepšímu a to nalepení umělých nehtů. Vybrala jsem si pěkně dlouhé, takové, jaké jsem sama nikdy neměla a vždycky je obdivovala. Zvládla jsem lepení a mohlo následovat lakování. Váhala jsem mezi jasně růžovou a decentní béžovou. Pak jsem prolítla paletu odstínů a zastavila jsem se u málo používané, ale nádherné červené. Na tak pěkně dlouhé nehty se výrazný lak hodí a konečně si užiju ten pocit dokonalých nehtů. Lak jsem si udělala raději ve dvou vrstvách a ještě jsem přidala lesklý kamínek, aby byl výsledek perfektní.

Chvíli mi trvalo, než jsem si na ně zvykla. Alespoň jsem se domnívala, že už jsem si zvykla. Ale je to tak, že ruce jsem nešetřila a zacházela s nimi jako předtím, když jsem umělé nehty neměla. Stačilo mi jít na nákup a jak mám naučeno, že zmrzlina se má brát odspodu, tak jsem zalovila v mrazáku a sice jsem držela dobře zaledovanou zmrzlinu, ale ruku jsem měla bez dvou nehtů. Zděsila jsem se, když jsem viděla holé prsty o kus kratší než ty ostatní.

Přehrabala jsem mrazák, ale nehty jsem nenašla. Pak se objevila prodavačka s naučenou větou: "Hledáte něco, můžu Vám nějak pomoct?" Nervózně jsem vyštěkla: "Jo, moje nehty!" Prodavačka zmizela a už se neobjevila. Hledání jsem vzdala, vzpomněla jsem si, že mám doma v balení několik náhradních, tak je večer dolepím a je to.

Přijeli jsme před dům, vyložili nákup a ve vchodě jsem zahlédla, že v poštovní schránce něco je. Rychle jsem sebrala několik dopisů a letáků a honem domů. Večer jsem si všimla, že už mi chybí tři nehty, tak jsem je dolepila a byla spokojená.

Ráno šel manžel pro noviny a kromě jiného mi přinesl ze schránky na dopisy můj nehet, který v ní našel. Tohle už byla poslední kapka. Nehty jsem sundala a přesvědčila se, že nejsem typ na umělou krásu. Vrátila jsem se ke svým přirozeným "kopýtkům" a jsem v klidu.